Veverky předvedly triky ve volné přírodě
I když jsou veverky malé, vůbec to nejsou hloupá zvířátka. Tento výzkum odhalil, že hlodavci dovedou někoho uvést v omyl. Kromě toho, výzkum je jedním z mála zdokumentovaných svědectví o podvodu, ke kterému dochází mezi zvířaty, která žijí ve volné přírodě.
Profesor biologie Michael Steele z americké univerzity ve městě Wilke (Wilkes University) zjistil, že veverky často používají lest, když si chtějí schovat své zásoby jídla.
I když jsou šedé potvůrky malé, vůbec to nejsou hloupá zvířátka. Tento výzkum odhalil, že hlodavci dovedou někoho uvést v omyl. Kromě toho, výzkum je jedním z mála zdokumentovaných svědectví o podvodu, ke kterému dochází mezi zvířaty, která žijí ve volné přírodě (do té doby došlo k řadě objevům, ale jen díky tomu, že byli pozorováni jedinci v zajetí).
Takže, veverky se i ve volné přírodě snaží zbavit toho, kdo by chtěl mlsat na cizí účet. Je všeobecně známé, že veverky se zásobují oříšky a žaludy. Proto si zvířátka vyhrabávají předními tlapkami malou jamku, do které si pak v zubech nanosí potravu, pak ji zasypou hlínou a lesním odpadem.
Vypadá to velmi jednoduše. Ale biologové zpozorovali, že v případě, kdy jedna veverka zahrabává svůj "poklad" a ji pozoruje jiná veverka, pak ta první se otočí k té druhé zády, dělá všechny pohyby, jakoby zahrabávala oříšek, ale do jamky nic neuloží.
"Veverky tak mohou jak zakopat prázdný důlek, tak i odejít stranou od toho důlku, ve kterém jsou zásoby, a tvářit se, že něco zahrabávají na jiném místě" - dodává Steele.
Podobnou hru na schovávanou mezi veverkami vědci zpozorovali v parku Kirby (Kirby Park) ve městě Wilkes-Barre v Pensylvánii. Potom spoluautorka Sylvia Halkinová (Sylvia Halkin) provedla experiment na území centrální univerzity v Connecticutu (Central Connecticut State University).
Během pokusu jeden člověk rozdával veverkám ořechy, jiný pozoroval chování živočichů a třetí kradl ořechy z úkrytů hlodavců.
Ukázalo se, že když veverky zpozorovaly, že jim lidé kradou potravu, začaly používat krycí taktiku (zahrabávaly prázdné jamky). Kromě toho, svůj poklad začaly schovávat na málo přístupných místech: pod keři, pod kmeny, do hnízd a dutin stromů. Ale ani to není všechno – někdy dokonce raději ořech snědly přímo na místě, než aby ho zahrabaly do země.
A fungovalo to. V některých případech se čiperným hlodavcům podařilo člověka oklamat. Biologové předpokládají, že podobné metody pomáhají veverkám ohlupovat i své soukmenovce, kteří na rozdíl od člověka mají vynikající čich.
"Máme dojem, že "hledači pokladů" jsou schopni vystopovat jedince, který si dělá zásoby, najít místo pravděpodobného úkrytu, ale jakmile zjistí, že je jamka prázdná, pak ihned upouští od dalšího hledání", - vysvětluje Michael.
zdroj: http://dsc.discovery.com/news...
Související články
- Zvěř na Madagaskar přicestovala na mořské vlně
- Paradox slabého, mladého Slunce
- O původu organiky na Zemi
- Biologický řetězec horských průsmyků
- Zastavíme vykořisťování rybí populace
- Čím včely sterilizují své úly
- Sloni v Africe vytváří nové skupiny rodin
Články z rubriky Planeta, přiroda,
« Zlatá žába Živá vločka »