Bakterie důležitá pro tvorbu sněhu

Každá sněhová vločka je jedinečná a krásná, ale pokud vám miliony takových vloček brání v cestě k vašemu autu, jste schopni tu krásu ignorovat. V současné době se tým vědců zabývá příčinami vzniku sněhových částeček a vypadá to, že většina z nich je... živá.

Protože zima ještě trvá, tak by nadšení z toho, že napadne čerstvý sníh, nemuselo býtpřijato se zrovna velkým nadšením. Každá sněhová vločka je jedinečná a krásná, ale pokud vám miliony takových vloček brání v cestě k vašemu autu, jste schopni tu krásu ignorovat. V současné době se tým vědců zabývá příčinami vzniku sněhových částeček a vypadá to, že většina z nich je... živá.

Vytváření ledu v troposféře nemá snahu vznikat samo od sebe pokud jsou teploty vyšší než -40˚C (shodou okolností -40˚F), ale biologické částečky mohou urychlit vznik ledu ve vyšších teplotách tím, že se začnou chovat jako nukleusy. Nová studie, zveřejněná v časopise Science, prověřuje vzorky čerstvě napadaného sněhu z různých stanovišť v Montaně, Francii, Yukonu a Antarktida, aby byla vytvořena přesnější představa o vzniku těchto nukleátorů.

Při porovnání vzorků sněhu z těchto, od sebe navzájem dost vzdálených stanovišť, se ukázalo, že v Montaně a ve Francii byla zjištěna větší koncentrace částeček - více než 100 na litr. V Antarktidě bylo naopak zjištěno pouze několik částic na litr. Biologické buňky vznikly asi v jednom procentu těchto částeček a nejčastější bakterií byla Pseudomonas syringae.

Vystavení částeček působení lysozymů, což jsou enzymy, které narušují buněčné stěny, nebo teplotě 95˚C snížilo jejich schopnost chovat se jako nukleátory. Oba zásahy by měly ovlivnit žijící buňky, ale nikoliv anorganické částečky, jako je prach, písek nebo saze.

Jeden z autorů této studie, prof. David Sands z Biologické fakulty (Department of Biological Sciences) univerzity Louisiany (Louisiana State University), předpokládá, že vytváření deště nebo sněhu je součástí životního cyklu bakterií. "Myslíme si, že pokud by bakterie nedonutila sníh, aby se zformoval, nedostala by se pak zpět na zem." tvrdí Sands. "Tak dlouho jak prší, tak dlouho bakterie roste."

Prof. Sands předpokládá, že měnící se populace bakterií by mohla ovlivnit dešťové srážky: např. v letním období by mohla nadměrná pastva negativně ovlivnit populaci bakterií a to by zároveň znamenalo nižší tvorbu dešťových kapek, ale čeká nás ještě mnoho práce, než budeme moci s jistotou tuhle teorii potvrdit. Bez ohledu na to, je to velice zajímavý náhled do světa sněhové vločky.

zdroj: http://arstechnica.com/news.a...