Zvěř na Madagaskar přicestovala na mořské vlně

První savci se na Madagaskaru objevili mnohem později, než se uvedený ostrov vůbec ostrovem stal. A jak jej zvířata vlastně osídlila, tak o tom vědci pořád ještě vedou spory.

Lemur kata (lat. Lemur catta) patří do řádu primátů, je lemur endemitem ostrova Madagaskar. Je nejrozšířenějším druhem na tomto ostrově.

Lemur kata (lat. Lemur catta) patří do řádu primátů, je lemur endemitem ostrova Madagaskar. Je nejrozšířenějším druhem na tomto ostrově.

Čtvrtý největší ostrov na naší planetě je biology považován za jedno z nejzajímavějších míst na světě. Vyskytuje se zde obdivuhodná rozmanitost flóry i fauny, přičemž většinu savců na Madagaskaru, polovinu jeho ptáků a 90% rostlin nenajdete nikde jinde na Zemi. A může za to desítky miliónů let trvající izolace. A ta vědcům položila velmi složitou otázku.

Madagaskar, který byl kdysi součástí pravěkého kontinentu Gondwana, se před 160 milióny lety odlomil od budoucí Afriky a zhruba před 90 milióny lety od Indie. A první savci se na ostrově objevili před 60 milióny lety. Jak se jim podařilo překonat asi 400 kilometrů širokou mořskou úžinu?

Aby tuto záhadu vědci rozluštili, vyslovili hypotézu o suchozemském mostě, který nějakou dobu spojoval Madagaskar a Afriku. Jenže tato verze neodpovídá poznatkům o tektonice desek daného regionu.

Alternativní hypotézou je příchod zvěře na přírodních vorech (na úlomcích kmenů, na různých rostlinách). Ale proudy v oceánu jsou v současné době takové, že připlout z Afriky na Madagaskar (bez motorů, plachet a vesel pochopitelně) je zhola nemožné, protože voda tam vory odnáší zpět od ostrova k Černému kontinentu.

Verzi o plavbě na vorech podrobně prozkoumal už v roce 1940 americký paleontolog George Simpson. Takové cestování přirovnal k sázkové kanceláři. Velká zvířata, jako antilopy a lvi, by si vůbec nemohla „koupit lístek“, někdo se sice o to pokusil, ale prohrál, jen některá zvířata (myši, lemuři, fosy) si vytáhla „šťastný“ lístek na ostrov.

Podle Simpsona, by tato filtrace mohla vysvětlit zvláštní složení fauny na Madagaskaru.

V současné době se k verzi o několikadenním cestování přiklonila ručička „vědeckých vah“ díky práci Jasona Aliho (Jason Ali) z univerzity v Hongkongu (University of Hong Kong) a Matthewa Hubera (Matthew Huber) z univerzity v Purdue (Purdue University). Přišli na to, co se před 60 milióny let dělo, a použili k tomu modelaci změn klimatu, do které zadali údaje o pohybu kontinentů.

Vyšlo najevo, že díky posunu zeměpisné šířky (v té době Madagaskar i Afrika ležely o 15 stupňů jižněji) Mosambický průliv se nacházel na hranici naprosto odlišného oceánského proudění a směr v něm byl přesně opačný, než je tomu dnes.

Simulace prokázala, že v té době minimálně jeden měsíc každých sto let byly proudy tak silné, že by donesly např. velkou kládu s několika tvory z Afriky na Madagaskar.

Tato verze vysvětluje i tu skutečnost, že endemické druhy živočichů ostrova jsou relativně malé. Kdyby totiž existoval „most“, na ostrov by se dostali bez problémů i sloni, koně a jiná velká stvoření.

Související články

Články z rubriky Planeta, přiroda, Tajemství firmy,

« Mladé Slunce