Zvěř na Madagaskar přicestovala na mořské vlně

První savci se na Madagaskaru objevili mnohem později, než se uvedený ostrov vůbec ostrovem stal. A jak jej zvířata vlastně osídlila, tak o tom vědci pořád ještě vedou spory.

Čtvrtý největší ostrov na naší planetě je biology považován za jedno z nejzajímavějších míst na světě. Vyskytuje se zde obdivuhodná rozmanitost flóry i fauny, přičemž většinu savců na Madagaskaru, polovinu jeho ptáků a 90% rostlin nenajdete nikde jinde na Zemi. A může za to desítky miliónů let trvající izolace. A ta vědcům položila velmi složitou otázku.

Madagaskar, který byl kdysi součástí pravěkého kontinentu Gondwana, se před 160 milióny lety odlomil od budoucí Afriky a zhruba před 90 milióny lety od Indie. A první savci se na ostrově objevili před 60 milióny lety. Jak se jim podařilo překonat asi 400 kilometrů širokou mořskou úžinu?

Aby tuto záhadu vědci rozluštili, vyslovili hypotézu o suchozemském mostě, který nějakou dobu spojoval Madagaskar a Afriku. Jenže tato verze neodpovídá poznatkům o tektonice desek daného regionu.

Alternativní hypotézou je příchod zvěře na přírodních vorech (na úlomcích kmenů, na různých rostlinách). Ale proudy v oceánu jsou v současné době takové, že připlout z Afriky na Madagaskar (bez motorů, plachet a vesel pochopitelně) je zhola nemožné, protože voda tam vory odnáší zpět od ostrova k Černému kontinentu.

Verzi o plavbě na vorech podrobně prozkoumal už v roce 1940 americký paleontolog George Simpson. Takové cestování přirovnal k sázkové kanceláři. Velká zvířata, jako antilopy a lvi, by si vůbec nemohla „koupit lístek“, někdo se sice o to pokusil, ale prohrál, jen některá zvířata (myši, lemuři, fosy) si vytáhla „šťastný“ lístek na ostrov.

Podle Simpsona, by tato filtrace mohla vysvětlit zvláštní složení fauny na Madagaskaru.

V současné době se k verzi o několikadenním cestování přiklonila ručička „vědeckých vah“ díky práci Jasona Aliho (Jason Ali) z univerzity v Hongkongu (University of Hong Kong) a Matthewa Hubera (Matthew Huber) z univerzity v Purdue (Purdue University). Přišli na to, co se před 60 milióny let dělo, a použili k tomu modelaci změn klimatu, do které zadali údaje o pohybu kontinentů.

Vyšlo najevo, že díky posunu zeměpisné šířky (v té době Madagaskar i Afrika ležely o 15 stupňů jižněji) Mosambický průliv se nacházel na hranici naprosto odlišného oceánského proudění a směr v něm byl přesně opačný, než je tomu dnes.

Simulace prokázala, že v té době minimálně jeden měsíc každých sto let byly proudy tak silné, že by donesly např. velkou kládu s několika tvory z Afriky na Madagaskar.

Tato verze vysvětluje i tu skutečnost, že endemické druhy živočichů ostrova jsou relativně malé. Kdyby totiž existoval „most“, na ostrov by se dostali bez problémů i sloni, koně a jiná velká stvoření.