Hrozné sucho v Prašném kotli

Prašný kotel (někdy - špinavá třicátá) je jednou z nejděsivějších epizod americké historie XX. století, která začala v roce 1930 a trvala až do roku 1936 (a někde dokonce až do roku 1940). Tehdy USA zachvátila těžká ekonomická krize. Nečekaně se k ní přidala jiná kalamita: zemi zachvátily strašlivé prašné bouře.

Prašný kotel (někdy - "špinavá třicátá") je jednou z nejděsivějších epizod americké historie XX. století, která začala v roce 1930 a trvala až do roku 1936 (a někde dokonce až do roku 1940). Tehdy USA zachvátila těžká ekonomická krize. Nečekaně se k ní přidala jiná kalamita: zemi zachvátily strašlivé prašné bouře.

Většina vědců se shoduje v názoru, že drama Prašného kotle bylo ve velké míře způsobeno činností farmářů, kteří se tehdy usadili na tomto území. Když se usídlili, začali se věnovat pěstování různých kulturních plodin a živočichů, přesto se ale k přiděleným pozemkům chovali bez patřičné zodpovědnosti.

Nijak zvlášť si nehlídali organizaci osevního postupu a dovolovali dobytku pást se na opuštěných polích tak dlouho, dokud podstatná část rostlinstva nebyla prostě vydrancována. Tím se velmi rychle půda obnažovala a snadno ji zachytával vítr.Na nějakém jiném místě by k ničemu podobnému pravděpodobně nedošlo. Přesto je tady ještě jeden důležitý okamžik - trávy, které tam do té doby rostly, spolehlivě zadržovaly půdu. Ale pšenice, kterou tam zasili lidé, podobnou "záruku" neposkytovala.

Současná věda to velmi dobře ví. Přesto Benjamin Cook (Benjamin I. Cook), zaměstnanec kolumbijské univerzity (Columbia University) společně se svými kolegy se rozhodl vnést některá důležitá upřesnění a k tomu sestrojil počítačový model Prašného kotlu. Jak vyplývá z článku vědců, který byl publikován v časopise Geophysical Research Letters, věda dříve nebrala v úvahu některé důležité faktory. Např. jedním z nich je vliv povrchové teploty moře na přesun vzdušných mas.

Badatelé zjistili, že podstatnou roli hraje proudění El Niño, které čas od času panuje u pobřeží a vnáší určitý vklad do změny teploty v atmosféře. To má za důsledek změnu v množství srážek.

Jak ukázal model, díky proudění se zvyšuje síla větru, také se snižuje úroveň srážek. Ne o moc - celkem jen asi o 10%, ale to úplně stačí způsobit vážnou ekologickou nerovnováhu. Důsledkem toho se částice prachu začaly zvedat v obrovském množství do vzduchu (vždyť, jak už víte, byly k tomu předem pěkně "připraveny" - protože se velmi špatně udržovaly na povrchu země) a odrážely sluneční záření. Přirozeně, to přivedlo ke snížení prohřívání půdy, tím také ke snížení odpařování vlhkosti. A v konečném důsledku - k dalšímu snižování úrovně srážek.