mozek

Učení se novým asociacím by mohlo pomoci pacientům s poruchou obnovy vědomí

Pacienti s poruchou vědomí mohou se učit

Pouhý záblesk vědomí stačí k tomu, abychom se naučili něčemu novému. Pokus, který byl inspirovaný ruským psychologem I. P. Pavlovem odhalil, že i někteří lidé - pacienti, kteří jsou minimálně při v...
Paměť je schopnost uchovávat a používat informace. Jde o proces vštěpování (kódování), uchovávání (retence) a vybavování (reprodukce) zkušenosti.

Vzpomínky existují, i když zapomínáme

Stalo se Vám někdy, že je Vám žena, kterou jste právě spatřili, podvědomá, ale nepamatujete si, kde a jestli vůbec jste ji už viděli? Nový výzkum vědců oblasti neurologie z kalifornské univerzity, ...
Představte si budoucnost, kdy ledovce začínají tát a docházejí přírodní zdroje. Společnost, která je tak vyspělá, že
má na všechno roboty, a rozděluje svět na mechy (stroje) a orgy (lidské bytosti). A navíc ke zplození potomka potřebujete povolení.

Model mozku místo zvířecích experimentů

Sestrojení modelu mozku je projektem profesora Henryho Markrama ze Švýcarska. Co by společnosti mohl takový model přinést? Více o tomto modelu již zmíněný vědec, pan profesor Markram.
Slepá skvrna je místo na sítnici, kde zrakový nerv ústí do oční bulbu a ještě není rozvětven na jemná nervová vlákna opatřená elementy citlivými ke světlu. To znamená, že tam nejsou světločivé buňky. Objevil ji fyzik Edme Mariotte v roce 1668. Pobavil tím dvořany Ludvíka XIV. Postavil dva velmože dva metry od sebe a požádal je, aby se dívali jedním okem na jistý bod ležící trochu stranou. Pak se každému z nich zdálo, že jeho protějšek nemá hlavu. Člověk ji ale obyčejně nevnímá, neboť mozek slepé místo obrazu doplňuje.

Přizpůsobivost mozku dospělého člověka

To, že se lidský mozek se dokáže přizpůsobit ke změně signálního řízení dokonce i v dospělosti, víme. Překvapujícím objevem vědců však je, s jakou rychlostí se tak děje. Výzkum badatelů předpokládá...
Neuron, nervová buňka, je základní funkční a histologická jednotka nervové tkáně. Jsou to vysoce specializované buňky, schopné přijmout, vést, zpracovat a odpovědět na speciální signály. Přenáší a zpracovávají informace z vnitřního i vnějšího prostředí a tím podmiňují schopnost organismu na ně reagovat.

Stvoření umělých mozkových buněk

Vědci z univerzity Aston v Birminghamu zapracovali na vytvoření umělých mozkových buněk. K léčbě jakých onemocnění by se takovéto umělé buňky pak mohly používat?
Světlo je elektromagnetické záření o vlnové délce viditelné okem, obecněji elektromagnetické vlnění v rozmezí od infračerveného po ultrafialové.

Růžová vlastně není barva

mozek vytváří růžovou barvu spojující mezeru mezi červenou a fialovou, protože se taková barva v barevném spektru samotná nevyskytuje
Umělý biomozek pomůže prostudovat zvláštnosti lidské paměti, abycho byli schopni bránit se nemocem, které souvisejí s vysokým věkem.

Robot s biologickým mozkem

Umělý biomozek pomůže prostudovat zvláštnosti lidské paměti, abychom byli schopni bránit se nemocem, které souvisejí s vysokým věkem.
Záznam vícekanálového elektroencefalografu

Význam náhodné mozkové aktivity

Čím složitější je nervový systém mozku, tím vyšší je jeho funkčnost, která se projevuje jako šum. Vědci z vyvrátili názor o tom, mozkový šum je náhodná elektrická aktivita mozku a nehraje podstatno...
Magnetická rezonance (MR, MRI; Tomografie z řec.. τόμος „řez, výřez“ a γράφειν „malovat psát“) je zobrazovací technika používaná především ve zdravotnictví k zobrazení vnitřních orgánů lidského těla.

Proč spotřebuje mozek tolik energie?

Mozek využívá mnohem víc energie než kterýkoliv jiný lidský orgán. Až doposud si většina vědců myslela, že mozek využívá veškeré množství této energie k pohonu elektrických impulsů a které neurony ...
Déjà vu místo hubnutí -  zdá se, že vědci našli způsob obnovit ztracenou paměť

Stimulace mozku může obnovit paměť

Za pomoci elektrické stimulace určitých segmentů mozku se lékaři snažili zkrotit závislost tohoto muže na jídle po té, co všechny ostatní metody selhaly. Místo ztráty chuti k jídlu začal pacient ne...