Význam náhodné mozkové aktivity

Čím složitější je nervový systém mozku, tím vyšší je jeho funkčnost, která se projevuje jako šum. Vědci z vyvrátili názor o tom, mozkový šum je náhodná elektrická aktivita mozku a nehraje podstatnou úlohu při realizaci psychických problémů.

Vědci z vědeckovýzkumného institutu Rotman v Bejkristu (Rotman Research Institute of Baycrest Centre, University of Toronto) vyvrátili názor o tom, mozkový šum je náhodná elektrická aktivita mozku a nehraje podstatnou úlohu při realizaci psychických problémů. Určili závislost mezi přesností a stabilitou poznávání osob v paměťových testech a variabilitou signálů, které mozek generuje. Výsledky jejich práce publikoval časopis Public Library of Science - Computational Biology.

Výzkumu se zúčastnilo 79 lidí, kteří představovali dvě různé skupiny testovaných - děti (od 8 do 15 let) a dospělí (od 20 do 33 let). Každému z nich byla předložena řada úkolů na zapamatování a rozeznávání tváří. S jejich pomocí chtěli vědci ohodnotit stabilitu a efektivitu duševní činnosti účastníků experimentu.

Paralelně se pořizoval také zápis elektroencefalografu (EEG). Díky jeho použití mohli vědci přesně zaznamenat změny v elektrické aktivitě mozku a přiřadit je k těm či jiným etapám řešení úkolů.

V důsledku toho bylo stanoveno, že dospělí podstatně lépe než děti rozeznávají tváře a proto demonstrují vyšší stabilitu a přesnost při rozeznávací činnosti. Ale aby ji mohli realizovat, mozek dospělých generuje podstatné množství různých elektrických signálů a vytváří tak obraz s velkým šumem.

Tímto způsobem dozrávání mozku nejen vede ke zlepšení procesů paměti, ale je také těsně provázaný s rozšířením repertoáru elektrické aktivity. A to znamená, že čím složitější je nervový systém mozku, tím vyšší je jeho funkčnost, která se projevuje jako šum.

V průběhu individuálního rozvoje náhodná chaotická mozková aktivita, která je charakteristická pro nezralý mozek dítěte, se postupně stává uspořádanější a účelnější. A dlouhou dobu se z toho dělal závěr, že složitost stavby mozku vede k přesně vymezenému obrazu jeho aktivity. Přesto tento výzkum ukazuje, že vyspělý mozek může demonstrovat jak uspořádanou aktivitu v klidu, tak i velmi vysoký různorodý rytmus a kolísání při složité duševní činnosti.

zdroj: http://esciencenews.com/artic...