Vzpomínky existují, i když zapomínáme

Stalo se Vám někdy, že je Vám žena, kterou jste právě spatřili, podvědomá, ale nepamatujete si, kde a jestli vůbec jste ji už viděli? Nový výzkum vědců oblasti neurologie z kalifornské univerzity, Irvine (University of California, Irvine)  předpokládá, že vzpomínku, která existuje, si prostě nemůžete jen vybavit.

Používáním pokročilé techniky vědci objevili, že lidská aktivita mozku se ve chvíli rozpamatování se na událost podobá úplně prvnímu okamžiku, dokonce i když si osoby na specifika události vzpomenout nemohou. "Pokud se v mozku přece jenom nějaké podrobnosti nachází, snad bychom mohli najít způsob, jak se k nim přiblížit", podotkl Jeff Johnson, postdoktorální vědec centra UCI´s Center for the Neurobiology of Learning & Memory Kalifornské univerzity (University of California, Irvine) a zároveň vedoucí autor studie, která byla vydaná v magazínu Neuron.

"Porozuměním, jak vše funguje u mladého a zdravého člověka, bychom mohli potenciálně blíže nahlédnout do situací, kdy nás naše paměť začíná znatelně klamat, jako například, když začínáme stárnout", poznamenal Johnson dále. "Mohlo by nám to ale také pomoci objasnit situace, kdy by lidé rádi zapomenuli na jejich traumatické zážitky."

Ve spolupráci s vědci z Princetonské univerzity (Princeton University), Johnson a jeho kolega Michael Rugg, použili ke studiu mozkové aktivity metodu magnetické rezonance (MRi). Za podpory jejich studentů, jakožto dobrovolníků při výzkumu, pak zkoumali aktivitu a samotnou paměť mozku.

Studentům byla například ukázána slova a byli vyzváni k tomu, aby si vybavili a předvedli různé úlohy (jak a k čemu je předmět používán, vyslovení slova pozpátku, apod.) Po dvaceti minutách byla slova studentům ukázána po druhé a znovu byli dotázáni, tentokrát ale na to, co přesně si k jednotlivým slovům vybavují. Při celém tomto výzkumu byla samozřejmě aktivita mozku nahrávána (pomocí snímače MRI).

Čerpáním poznatků z matematické metody nazývané analýza vzorců (pattern analysis), vědci spojili různé úlohy s rozdílnými vzorci mozkové aktivity. Pokud měl student na slovo silnou vzpomínku, byl vzorec velmi podobný tomu, který byl vytvořený již během zmíněného úkolu, který student předváděl. Pokud byla vzpomínka na slovo slabá, vzorec až tolik nápadný nebyl.

Na výzkumu se kromě Johnsna a Rugga podíleli také vědci Susan Mcduff a Kenneth Norman (Princeton).

zdroj: http://www.today.uci.edu/news...