Pacienti s poruchou vědomí mohou se učit

Pouhý záblesk vědomí stačí k tomu, abychom se naučili něčemu novému. Pokus, který byl inspirovaný ruským psychologem I. P. Pavlovem odhalil, že i někteří lidé - pacienti, kteří jsou minimálně při vědomí se mohou naučit spojovat zvuk s vnímáním.

To by mohlo znamenat, že učení se novým asociacím by mohlo pomoci pacientům s poruchou obnovy vědomí. Také to naznačuje, že někteří pacienti s diagnózou vegetativního stavu by mohli být ve skutečnosti jen minimálně uvědomělí. U pacientů ve stavu minimálního uvědomění (minimally conscious state - MCS)je větší šance na regeneraci než u pacientů ve stavu vegetativním (vegetative state - VS). Toto rozdělení a správná diagnóza jsou opravdu velmi důležité.

Tristan Bekinschtein z lékařského výzkumu The Medical Research Council Cognition and Brain Sciences Unit (MRC - Cambridge, UK) se rozhodl prozkoumat, jak tyto dvě odlišné skupiny pacientů budou reagovat na pokus, který je známý tím, že požaduje od pacientů právě onu určitou vědomou myšlenku.

Bekinschteinův tým, který pracoval s 22 pacienty s nejrůznější poruchou vědomí - včetně MCS a VS, učil pacienty spojovat pípnutí (zvuk) s fouknutím vzduchu do oka, což vyžaduje mrknutí. Když je tato asociace naučena, pacienti, jako reakci na pípnuté mrkají, protože očekávají fouknutí vzduchu do jejich oka. Důležitým bodem tedy je, že pacienti mrkají, i když jim do oka vzduch fouknut nebyl.

Tým vědců přišel na to, že většina pacientů s diagnózou MCS a někteří s VC diagnózou se opravdu naučili reagovat. A je tomu poprvé co se toto asociativní učení se u pacientů s MCS i VC měřilo, říká k tomu Bekinschtein. Bekinschtein také dále podotkl, že někteří pacienti, u kterých byla prohlášena diagnóza vegetativního stavu, jsou ve skutečnosti "jen" ve stavu MCS, což znamená, že byl jejich skutečný stav diagnostikován špatně.

V červenci pak bylo na základě samostatného výzkumu uvedeno, že u více než 40% lidí s diagnózou vegetativního stavu, se opravdu jednalo o poruchu uvědomování (MCS). Doktoři totiž hodnotí pacienty podle úkolů, jako například pohyb končetin, apod. Bekinschtein ale podotýká, že jestliže je porušena část mozku, která má co dočinění s centrem řeči, pacienti budou u takovýchto testů neúspěšní, i když jsou jen ve stavu MCS. Test s mrknutím ale nepožaduje porozumění řeči, a proto by mohl být lepší a užitečnou náhradou oněch normálních testů.

zdroj: http://www.newscientist.com/a...