7 chyb v myšlení, kterých se dopouštíme

Mozek není bezchybný stroj. Ačkoli je velice výkonný a většinou dobře snáší zátěž, přesto má své chyby. Existuje odvětví psychologie, které se zabývá studiem těchto chyb, známými jako dispozice. Přestože můžete rozvíjet váš duševní hardware, tyto dispozice vás dokáží natolik ovlivnit, že uděláte chybu.

Mozek není bezchybný stroj. Ačkoli je velice výkonný a většinou dobře snáší zátěž, přesto má své chyby. Existuje odvětví psychologie, které se zabývá studiem těchto chyb, známými jako dispozice. Přestože můžete rozvíjet váš duševní hardware, tyto dispozice vás dokáží natolik ovlivnit, že uděláte chybu.

Jak vám mohou tyto dispozice škodit?

Pokud jste už někdy seděli v kánoi, tak jste se pravděpodobně před vyplutím chtěli přesvědčit o tom, zda v lodi nejsou žádné díry. Dispozice mohou být vašimi děrami ve schopnostech logického uvažování a nemile ovlivnit vaše rozhodnutí.

Nestačí pouze o těchto děrách vědět; kánoe se naplní vodou, ať už jste si děr vědomi nebo ne. Ale díky tomu, že jste si jich všimli, můžete se pokusit vymyslet způsob, jak je zalepit. Celá skupina vědeckých metod se usilovně pokoušela o to, jak překonat přirozený dopad dispozic na lidské rozhodování.

Dispozice vám škodí v mnohém:

V rozhodování. Velké množství dispozic může ovlivnit vaše rozhodování. Schvalovací dispozice vás mohou přivést k tomu, že odsoudíte informace pravdivých teorií. Zakotvení může upustit od vyjednávaní, tím že vás přinutí prosazovat libovolnou hodnotu.

V řešení problémů. Dispozice mohou bránit vaší kreativnosti při řešení problému. Řídící dispozice mohou docílit toho, že se na problém budete dívat až příliš uzavřeně. Iluze kontroly vás pro změnu může přimět podcenit množství možných řešení.

V učení. Chyby myšlení mohou ovlivňovat také vaši schopnost učit se. Von Restorffův efekt může docílit toho, že budete příliš zdůrazňovat některé informace v porovnání ke zbývajícím. Nashromáždění iluzí vás může zmást takovým způsobem, až si budete myslet, že jste se naučili víc než je ve skutečnosti pravda.

Zde jsou některé z běžných chyb v myšlení:

Dispozice potvrzení

Dispozice potvrzení je tendence hledat informace pro dokázání, nebo raději vyvrácení, našich teorií. Tento problém vzniká často, protože jedna nepravdivá část důkazu dokáže celkově narušit jiné potvrzující faktory.

Podívejme se na studii vypracovanou Peterem Cathcart Wasonem. Ve studii Wason ukázal zúčastněným čísla (2, 4, 6) a zeptal se jich na pravidlo, kterým se vzorec řídí. Pak mohli účastníci uvést zkušební trojici čísel a ověřit si, zda je jejich pravidlo správné.

Mnozí účastníci se rozhodli pro výběr přesného pravidla, jako „narůstá o 2“ nebo „1x, 2x, 3x“. Soustředěním se na hledání trojice, která odpovídá pravidlu, si ale neuvědomili, že ve stávajícím pravidle šlo o „jakákoli tři vzestupná čísla“. Jednoduchá zkušební trojice jako např. „3, 15, 317“, by mohla jednoduše vyvrátit jejich teorie.

Zpětná dispozice

Tato dispozice je známější pod pojmem „po bitvě je každý generál“, a nutí lidi hodnotit události tím způsobem, že zrovna oni by je zvládli mnohem lépe. To bylo demonstrováno ve studii Paula Lazarsfelda a ten v ní postavil zúčastněné před rozhodnutí, které se zdálo být jednoznačné. Ale ve skutečnosti byl opak pravdou.

Vztahovačné dispozice

Toto jsou tendence vidět souvislosti tam, kde žádné neexistují. Studie provedená Tomasem Gilovichem odhalila, že se lidé nechají jednoduše oklamat tak, aby viděli souvislosti v různých posloupnostech. Ačkoli to může být nevyhnutelné díky naší schopnosti hledat souvislosti, dokáže nám to přivodit mnoho problémů.

Vztahovačné iluze mohou vyústit v pověry a zvrtnout se až do pavědy, i když je jasné, že šlo o navzájem naprosto nezávislé situace.

Efekt současnosti

Tento efekt se projevuje jako tendence více důvěřovat novějším informacím. Studie ukázala, že zúčastnění si lépe zapamatovali informace z konce seznamu, než uprostřed. Existence této dispozice vás nutí shromažďovat dostatečně perspektivní informace, abychom se vyhnuli špatným rozhodnutím.

Dispozice ukotvení

Ukotvení je známým problémem, ke kterému dochází během jednání. První osoba oznámí číslici, která obvykle donutí někoho jiného říci jinou číslici, odvíjející se od té první. Ukotvení může nastat dokonce i tehdy, když je číslo naprosto náhodné. V jedné studii účastníci točili kolem, které ukázalo na číslo 15, nebo 65. Pak jim byla položena otázka, kolik států v Africe spadá pod organizaci spojených národů. Ačkoli se čísla lišila, tak byla všechna v rozsahu hodnot 15 až 65.

Efekt přílišné důvěry

A vy jste se báli, že máte v životě příliš málo jistoty? Studie odhalily, že lidé mají silné sklony velmi přeceňovat své schopnosti a vlastnosti. Víc než 80% řidičů sami sebe zařazují do 30% skupiny nejlepších řidičů.

V jedné ze studií se účastníků ptali na složitou otázku, týkající se určitých hodnot a svou odpovědí museli dosáhnout alespoň 95% správné hodnoty. Navzdory faktu, že zde neexistoval žádný postih za extrémně nepřesnou odpověď, více než polovina se netrefila do původní hodnoty.

Chyba základních hodnocení

Jsou to osobnostní chyby a charakterové vlastnosti, vyvolané rozdílnými situacemi. Klasická studie demonstruje, jak účastníci hodnotili mluvčího, který byl buď pro nebo proti Fidelovi Castrovi. Dokonce i když účastníci byli seznámeni s tím, že postavení řečníka bylo předem určeno hodem mince, hodnotily jeho projev podle toho, jaký ze dvou názorů řečník právě propagoval.

Studie nám ukázaly, že je složité zvítězit nad těmito dispozicemi myšlení. Dokonce, i když byli účastníci z různých studií předem varování před dispozicemi, nakonec to jen minimálně ovlivnilo jejich schopnosti.

Čeho pochopením dispozic můžete docílit, je to, že vám bude umožněno upravovat vaše metody a procedury při rozhodování tak, až budete schopni zdolat své dispozice. Výzkumníci používají dvojslepých studií, aby ochránili výsledky před ovlivněním dispozicemi. Tím, že vytvoříte úpravu svého rozhodnutí, řešení problému a pochopíte souvislosti, můžete ovlivnit a zredukovat jejich efekt.

zdroj: http://www.lifehack.org/artic...