Předek pandy byl její zmenšenou kopií

Badatelé z kolektivu vedeného pracovníkem Čínské akademie věd (Chinese Academy of Sciences - CAS) Changzhu Jinem (Changzhu Jin) poprvé odhalili lebku pandy, která žila v lesích jižní Číny před 2 – 3 milióny let. Je zajímavé, že zvíře se v mnohém podobalo současné gigantické pandě a zjevně bylo její zmenšenou «kopií».

Srovnejte sami: vlevo je lebka pravěké
«protopandy», která žila před asi dvěma
milióny let, vpravo – současná panda

Srovnejte sami: vlevo je lebka pravěké «protopandy», která žila před asi dvěma milióny let, vpravo – současná panda

Dříve vědci získávali pouze zuby evolučního předchůdce pandy z tohoto období. Při posuzování jejich stavby, mohli paleontologové dojít k některým závěrům o zvláštnostech tohoto živočicha. Přesto nebylo možné říci nic určitého o velikosti zvířete..

Díky novému nálezu - lebce, která byla vytažena z vápencové stěny jeskyně v autonomní oblasti Guansi na jihu Číny, se už podařilo nějaké detaily objasnit..

Takže, ze zláštností zubů a čelistí bylo patrné, že Ailuropoda microta (tak se jmenují předci současných gigantických pand - Ailuropoda melanoleuca) už byli přizpůsobení k bambusové «dietě».Současné gigantické pandy jsou jedinými medvědy, kteří se živí výlučně «vegetariánskou» potravou. Také díky tomuto nálezu se vyjasnilo, že uvedená vlastnost se u nich rozvinula dostatečně dávno.

Rovněž podle markantního rozdílu rozměrů lebek (dvojnásobná velikost), vědci dospěli k závěru, že A. microta byl zmenšenou kopií svého prospívajícího potomka. Tento závěr je zvláště zajímavý tím, že Ailuropoda baconi, který žil před půl miliónem až miliónem let, jako nejmladší ze známých předchůdců současných pand, byl naopak podstatně větší.

Protože A. microta byl očividně velmi dobře přizpůsoben svému prostředí,pak mohl mít i jiné rysy současných pand. Např., profesor antropologie z univerzity v Iowě (University of Iowa) Russell Ciochon (Russell L. Ciochon ), který se tohoto výzkumu zúčastnil, si myslí, že tyto pravěké pandy mohly mít «palec» - změněnou zápěstní kůstku, která zvířatům pomáhala škrábat se po stromech. Vědec doufá, že se to potvrdí, až se podaří najít úplnou kostru A. microta.

Článek s podrobnostmi o výzkumu bude publikován ve «Slyšeních národní akademie věd USA» (PNAS).

zdroj: http://news.nationalgeographi...

Související články

Články z rubriky Planeta, přiroda, Vynálezy,

« kaskáda-b Záhadný opeřenec »