Pavilon z vody maluje ve vzduchu padající obrazy

Budova se stěnami, které jsou vytvořeny z tekoucí vody, bezesporu překvapí návštěvníky nadcházející světové výstavy. Mnohým se zajisté bude chtít dotknout takové stěny, ale nepodaří se jim namočit se: padající proudy se budou před lidmi rozestupovat jako Rudé moře před Mojžíšem.

Hlavním tématem světové výstavy ve španělském městě Zaragoza (Expo Zaragoza 2008; koná se od 14. června do 14. září příštího roku) je voda a stálý rozvoj.

Voda, jako nezbytný základ života, je jako zrcadlo, ve kterém se odráží náš zásah do přírody. Současná krize v zabezpečení celých oblastí vodou a znečištění vodních rezervoárů, zavlažování a úprava vody, a vůbec – nejrůznější technologie, spojené s vodou, to vše je v centru pozornosti výstavy.

Má cenu divit se, že architekti, designéři a inženýři se snaží vymyslet na výstavu něco neobvyklého, co se váže k vodě? A něco neobvyklého potkají návštěvníci Expo Zaragoza přímo u vchodu. Tam bude stát pavilon, jehož stěny budou vyrobeny z vody.

V tomto pavilonu bude kavárna a informační centrum. Nacházet se bude právě před novým mostem-pavilonem (Pabellón Puente de Zaragoza) přes řeku Ebro, který povede do hlavní části výstavy.

Jméno tvůrce mostu je mimochodem velmi, velmi známé ve světě architektury a designu – jde o Zaha Hadida (Zaha Hadid).

Ale dnešní naši hrdinové jsou jiní. Seznámíme se s hlavními tvůrci pavilonu z vody: Karlo Ratti (Carlo Ratti) z úřadu pro urbanistiku Massachusettského technologického institutu (MIT Department of Urban Studies and Planning), vedoucí laboratoře "elektronického" nebo "citlivého" města z "dílny" téhož institutu (SENSEable City Laboratory), jeho spolupracovníci Walter Nicolino, Claudio Bonicco a Matteo Lai. A ještě William Mitchell (William J. Mitchell), jeden z autorů koncepce vodní stěny a vedoucí laboratoře designu MIT (MIT Design Lab).

Jejich výtvor se jmenuje "Digitální vodní pavilon" (Digital Water Pavilion). Všimněte si animace, která se automaticky spouští při vstupu na webovou stránku, výmluvně ukazuje, jak má pracovat tento pozoruhodný systém. Potom, když se dostanete na hlavní stránku, vám doporučujeme pohrát si s "řídící jednotkou", která pouští po tekoucí vodě kruhy, vlny, vlnovky a nápisy.

Pohráli jste si? Jistě, pochopili jste, že základní myšlenka této stavby je jednoduchá, ale velmi efektní. Všechny její stěny budou představovat vodopády, vytvořené z obrovského počtu tenkých pramínků. Některé z těchto pramínků budou čas od času vynechávat, tak že po povrchu vody poběží (díky zemské přitažlivosti) nadpisy a obrázky.

"Abychom pochopili koncepci digitální vody, představte si inkoustovou tiskárnu v nadživotní velikosti, která řídí kapky padající vody", říká Ratti. Doplňme jen, že je řídí velmi rychle, a proto mohou vznikat obrazce.

Ale to není vše. Stěny pavilonu budou cítit přibližujícího se člověka a dokáží před ním otevřít dveře – krátkodobá mezera v toku vody, přes kterou bude schopen člověk vejít suchý dovnitř nebo vyjít ven. A to v libovolném místě.

To se kardinálně liší od tradičního pojetí "dveří", které se nacházejí v určitém, pevně daném místě.

"Voda, která se pohybuje díky gravitace, je už tradičně považována za nejdynamičtější element v architektuře a městském prostoru, - vysvětluje Mitchell. Během staletí architekti vytvářeli a napravovali její následky pomocí kanálů a potrubí, trysek a ventilů. Industriální éra přinesla mohutná čerpadla, která umožňují vytvořit silné proudy, tryskající vysoko nahoru.

Teď, v digitální éře, nové kombinace čidel a zabudované "inteligence" otevírá ohromnou možnost vytváření interaktivní vody městských rozměrů".

Střecha nového pavilonu bude pokryta tenkou vrstvou vody, takže před námi bude stát něco jako fontána naruby – povrch nádrže nahoře a prameny dole.

Je zajímavé, že střechu budou podpírat rozkládací sloupy-hydroválce. Za silného větru, který by byl schopen roztrhnout krásný proud "dialogové vody", se bude střecha spouštět níž. A když se pavilon bude uzavírat, při odchodu posledního návštěvníka se spustí dolů úplně, na úroveň země. Takže pavilon fakticky zmizí, na pohled se změní na obyčejnou městskou fontánu.

Doplníme ještě, že uvnitř pavilonu bude umístěna i výstava, která bude ukazovat inženýrský a architektonický projekt "Digitální míle" (Milla Digital; viz také Digital Mile, PDF-dokument).

Projekt demonstruje budoucnost Zaragozy. V této oblasti (patřičně pojmenované "Digitální míle Zaragozy"), která těsně přiléhá k území světové výstavy, bude časem postaveno několik zajímavých budov, ve kterých budou kanceláře, galerie, různé další společenská místa, a ještě – celá řada interaktivních architektonických elementů. To všechno dohromady vytvoří "Městečko inovací a vědy".

Tak, zde bude vztyčena vodní stěna cítící přítomnost lidí, která bude postavena stejně, jako zdi pavilonu Digital Water. Přesněji, pavilon bude postaven stejně jako stěna Digital Mile. Protože ona, stěna, byla vymyšlena jako první, i když realizovaná bude jako druhá. Vysvětlíme – "Digitální míle Zaragoza" podporovaná vedením města vyšla ze stejnojmenného projektu Mitchella a jeho kolektivu, takže se zrodila v MIT.

V této čtvrti se ještě plánuje postavení aktivní pěšinky pro chodce, která bude na určitou dobu zaznamenávat stopy chodců. A spoustu jiných elektronických vychytávek.

Je možné, že ne vše, co bylo vymyšleno, bude zde využito, ale američtí inženýři svým pavilonem na světové výstavě chtějí ukázat cestu nové městské architektuře, v níž bude přítomná tzv. rozšířená realita, kde se podle slov Rattiho, "bity a atomy zcelují beze švu".