Mravence netrápí dopravní zácpy

Provoz na mravenčích trasách si, bez ohledu na hustotu provozu, zachovává stále stejnou průměrnou rychlost. Při vysoké hustotě provozu zůstává průměrná rychlost mravenců stejná jako při provozu nízkém.

Provoz na mravenčích trasách si, bez ohledu na hustotu provozu, zachovává stále stejnou průměrnou rychlost. Při vysoké hustotě provozu zůstává průměrná rychlost mravenců stejná jako při provozu nízkém. Mravence, na rozdíl od lidí, tedy netrápí dopravní zácpy. Objev učinil tým vědců z Německa, Indie a Japonska při pozorování druhu Leptogenys processionalis. Při pokusu se snažili zjistit, jak je možné, že se mravenci pohybují po svých trasách volně i za vysokého provozu.

Řada druhů mravenců, mezi nimi i zmiňovaný Leptogenys processionalis, si své trasy vyznačuje feromony. Vytváří tak v podstatě silnice.

Pro mravence je udržení efektivní dopravy stěžejní k přežití v koloniích. Je pro ně životně důležité dopravovat potravu z širšího okolí kolonie. Proto je evoluce vybavila schopností efektivně se pohybovat.

Mravenci se sdružují do čet, které se pohybují téměř stejnou rychlostí. Ani hustý provoz jejich rychlost neovlivňuje. V hustším provozu se čety spojují to větších jednotek, ale vzdálenost hlav zůstává stejná. To je hlavní rozdíl proti chování automobilistů na dálnicích. V hustém provozu mají vozidla tendenci přibližovat se k sobě a zpomalovat.

Oproti mravencům je pro člověka dopravní vozidlo zejména prostředkem k zajištění vlastní svobody pohybu, umožňující mu efektivnější uspokojování vlastních potřeb. To je hlavním důvodem k tomu, že lidé v dopravním provozu navzájem příliš nespolupracují.

Andreas Schadschneider z Kolínské univerzity (Universität zu Köln) se domnívá, že dopravní zvyklosti mravenců více připomínají zvyklosti chodců. Předpokládají, že poznatky, získané pozorováním mravenčích kolonií, budou moci aplikovat v dopravním inženýrství a počítačových algoritmech založených na chování mravenců.

zdroj: http://www.physorg.com/news15...