Kyslíkový skok na Zemi zajistily hory

Australští vědci spojili vznik gigantických horských masívů, jako výsledek střetu tektonických desek, s rozvojem mikroorganismů, které zaplavily naši atmosféru kyslíkem.

Autoři výzkumu si myslí, že po ekologické katastrofě na konci křídové periody před 65 milióny lety právě Himaláje přispěly k nahromadění kyslíku v atmosféře. Australští vědci spojili vznik gigantických horských masívů, jako výsledek střetu tektonických desek, s rozvojem mikroorganismů, které zaplavily naši atmosféru kyslíkem. Zprávu o tomto výzkumu publikoval časopis Nature Geoscience.

Jak vznikla na Zemi atmosféra? Otázka není jednoduchá a, podle všeho, také víceúrovňová. Ale věda nemá na ní v současné době vyčerpávající odpověď.

Jednou z nejpopulárnějších verzí je vulkanická, podle které je příčinou všemu pravěká erupce. Ta dopravila kyslík z jádra na povrch Země.

Přesto mají Ian Campbell a Charlotte Allenová (Charlotte Allen) z Australské národní univerzity (Australian National University) vlastní pohled na tento problém.

Minimálně sedm krát se v historii naší planety gigantické desky při vytváření kontinentů srazily a vytvořily tak to, co geologové nazvali superkontinentem.

Během těchto nárazů se zemská kůra vzdouvala a vytvořila tak úctyhodné horské systémy. Následně vítr a srážky drolily hory na písek. A smývaly ho do oceánu.

Naplavená rozmělněná hornina obsahovala železo, fosfor a jiné prvky a minerály, které poskytovaly energii mořským mikroorganismům. Ty, na oplátku, prostřednictvím fotosyntézy zaplavily atmosféru Země kyslíkem.

Podle výpočtů vědců, právě výsledkem takového "nakrmení" vzrostl obsah kyslíku ze zanedbatelně nízkého podílu před 2,65 miliardami let na 21% v současné geologické epoše (v jednotlivých periodách byl tento ukazatel mnohem vyšší).

Stanovit úroveň obsahu O₂ v atmosféře se podařilo díky provedení analýzy minerálních usazenin v usazených horninách v oceánech. Údaje, týkající se měření obsahu kyslíku v minerálech byly porovnány s předpokládanou chronologií formování superkontinentů.

V šesti případech ze sedmi byla zjištěna stabilní korelace, v jednom - "některé příznaky shody".

Podle dr. Campbella za posledních 40 miliónů let - po tom, co se srazil Indostan s Euroasijskou deskou a vytvořil Himaláje - se obsah kyslíku (opět) zvýšil o 6%.

Údaje australských vědců jsou ale dosti sporné: třeba jen proto, že hodnocení obsahu různých plynů v atmosféře a určení stáří vzniku superkontinentu jsou krajně relativní.

Z druhé strany, ani s vulkanickou teorií není vše jasné. Pokud by mechanismus nasycení atmosféry byl právě takový, pak by byl obsah kyslíku mnohem vyšší. Přinejmenším, to si myslí dr. Campbell.

S Australanem souhlasí i německý geofyzik Rainer Kind z Geologického vědeckého centra v Postupimi (GeoForschungsZentrum Potsdam): "Pokud by nedošlo k tektonickým posunům, vypadala by Země jako Mars".

Takže, je více než pravděpodobné, že bez složité geologické struktury Země, život na ní by byl skutečně nereálným.

zdroj: http://sciencenow.sciencemag....