Výzkumníci sestavují evoluci jazyků

Ve studii, zveřejněné v časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences, lingvisté pozorovali vývoj umělého jazyka náhodně i cíleně, pochopitelně ve všech směrech jisté reprodukce.

Pro všechny, kteří tvrdí, že paměť se chová jako gen a že vzdělání se vyvíjí jako organizmus, neexistuje žádná nebiologická teorie - ale to se může změnit. Ve studii, zveřejněné v časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences, lingvisté pozorovali vývoj umělého jazyka náhodně i cíleně, pochopitelně ve všech směrech jisté reprodukce.

Zjištění kopírovala jevy, které již byly simulovány na počítači a ukazovaly na dřívější evoluční počátky jazyka - na jeho kulturní verzi obráceného palce u primátů a na podstatu složitosti lidské civilizace.

Co by nás mělo trápit mnohem víc, je ukázka toho, že kulturní evoluce může být zkoumána v řízeném souboru, což vytváří podmínky pro prostudování evoluce vně její standardního biologického prostředí.

"Jako Darwinovo pokračování existoval mechanizmus přírodní produkce, design vytvořený bez přítomnosti návrháře," řekl spoluautor studie Simon Kirby, evoluční lingvista na univerzitě v Edinburgu (The University of Edinburgh). "Jsme k tomu využíváni v biologii. Lidé tvrdili, že totéž může nastat v kultuře a zde jsme odhalili mechanizmus jazyka.

Kirby a jeho tým ukázal lidem kolekci obrázků, spárovaných s nesmyslnými slovy a později zjišťovali, které z párů byli lidé schopni zopakovat. Ať už byli jejich vzpomínky přesné nebo ne, byli natáčeni, což bylo využito jako základ pro jazykový výcvik další skupiny. Protože byl proces opakován, začaly se objevovat určité zákonitosti: mohlo být užito určité slovo, například k popsání čehokoli, co se pohnulo horizontálně, a jiné k signalizaci objektu, který se odrazil.

Kirby řekl, že jazyk, který se objevil v první sadě opakování, byl omezený a velice jednoduchý. Ale v další sadě byla vyřazena opakující se slova. Konfrontací tohoto výběrového nátlaku - který se možná podobá jazyku, používaného lovci, s několika málo slovy jako modlitba - jazyk získával strukturu a stával se preciznějším. Struktura, řekl Kirby, byla klíčem k zapamatování si jazyka.

"Již po mnoho generací, se gramatika vyvíjí od ad-hoc a nevýraznosti v jazyk, který je čistě strukturován a výmluvný," řekl. "Ale to co se zde vyvíjí nejsou činitelé" - mluvčí - "ale jazyk samotný. Má svůj vlastní vývojovou zákonitost. Chce se rozvíjet a najít si svou vlastní cestu. Jsme jeho hostitelé."

Kirby věří tomu, že se jeho experiment dotýká stejného procesu, který dopřál lidstvu jeho první jazyk. Nicméně tvrdí, že tato lingvistická evoluce se v dnešní moderní době znatelně pozastavila: ačkoli se jazyk stále mění - dokazuje to jazyk Chinglish - a obměna našich komunikačních schopností, zásadní pravidla zůstávají stálá s tím, že si nalezla svou úspěšnou formu.

Někteří výzkumníci navrhli studijní vyznání v poměrech kulturní evoluce, tvrdí Kirby, ale to ho neoslovilo.

"Pro výzkum jde o úžasně složitou věc. Ale jazyk přináší i nezměrné množství informací. Je to nejlepší příklad studia, kdy můžeme lépe porozumět evoluci," řekl.

Pokračoval takto, "Ale lidé, kteří se zajímají o kulturu ze všeobecného hlediska, by mohli pomoci v této práci a studovat vznik designu v laboratoři. Chtěl bych vidět, kam až je možno dojít. Jaké druhy adaptací by mohly v kulturní evoluci vzniknout. Jak moc z toho kolem nás, co na první pohled vypadá jako rozumný a inteligentní design, je pouze výsledkem slepého procesu."

zdroj: http://blog.wired.com/wiredsc...