Historie, demografie a šíření genetických znaků

Nové poznatky o významném postavení historických a demografických aspektů u šíření genetických znaků. Badatelé této studie ale také objevili, že k rozšíření určitých genetických znaků dochází po rozhodně delší době, než bylo dříve myšleno.

Výzkumy amerického lékařského institutu Howard Hughes Medical Institute dokazují, že proces přirozeného výběru by mohl "tvarovat" lidské genomy ještě pomaleji než se dříve domnívalo. Také faktory, jako je pohyb obyvatelstva na jednotlivých kontinentech a mezi nimi, ale i rozšiřování a zároveň zužování populace, značně ovlivnily šíření genetických znaků mezi lidmi na celém světě.

Studie, vedená týmem z amerického lékařského institutu Howard Hughes Medical Institute na chicagské, kalifornské a standfordské univerzitě, byla vydána ve veřejně dostupném deníku Plos Genetics.

V předešlých letech objevili genetici skupinu genů, které populaci pomáhají adaptovat se na nové prostředí ,a to jen v průběhu několik tisíce let, což je ve vztahu k délce trvání evoluce poměrně krátká doba. Tým specialistů ale nyní objevil, že většině genů může trvat u přirozeného výběru nejméně 50 000 až 100 000 let než u populace dojde k rozšíření určitých znaků.

Výzkumníci objevili, že šíření genetických znaků po celém světě v podstatě koresponduje s cestami migrace lidí v daleké historii.

"Nemyslíme si, že by selekce byla až natolik silná, aby zcela určovala to, jak se individuální lidská společnost bude přizpůsobovat jejímu místnímu prostředí", zdůraznil spoluautor studie, Jonathan Pritchard. Mimo selekce, je tu například i pohyb a přesun obyvatelstva na zemi, což by mohlo mít za následek právě šíření určitých genetických znaků.

Badatelé tudíž došly k závěru, že mnoho dříve určených genetických signálů přirozeného výběru by mohlo být spíše vytvořeno historickými a demografickými faktory než onou zmiňovanou selekcí.

zdroj: http://www.hhmi.org/news/prit...