Dav - 7 mýtů o davové psychologii

Zde je uvedeno sedm mýtů o davu, které Schweingruber a Wohlstein seřadili podle toho, jak často se vyskytovaly v základních sociologických učebnicích.

Sociologové David Schweingruber ze Sociologicke fakulty Univerzity státu Iowa (Iowa State University) a Ronald Wohlstein z Illinoiské Univerzity (Eastern Illinois University) zjistili, že stejný pohled na dav podporuje mnoho autorů základních sociologických učebnic. Ovšem právě to, že dav demonstruje bizarní, téměř až patologické chování, názor podpořil také vynikající francouzský sociolog Gustave Le Bon.

Zde je uvedeno sedm mýtů o davu, které Schweingruber a Wohlstein seřadili podle toho, jak často se vyskytovaly v základních sociologických učebnicích.

Dav je spontánní

Nejobvyklejší pověrou o davu je ta, že je spontánní nebo dokonce, a to v tom v horším případě, že je ohniskem násilí, naprostého chaosu a nerozumné strkanice.

Vědci, zabývající se násilím v davech toto nepodporují. Jedna studie nepokojů ukazuje, že násilí je normálním jevem v přítomnosti dvou nepřátelských frakcí. Smíšené davy - které jsou standardní - jsou obvykle velice nekonfliktní a pouze projevují stereotypní davové chování, např. pískání a tleskání, pomalované tváře, zpívání a řvaní v závislosti na situaci.

Ve skutečnosti většina lidí ujde téměř jakoukoli vzdálenost, jen aby se vyhnuli násilí, ať už jsou součástí davu či nikoliv.

Dav je sugestivní

Názor, že lidé v davu jsou mnohem více ovlivnitelní, je také poměrně rozšířená pověra. Lidem je vlastní navzájem se kopírovat, hledat vůdce, být otevřený názorům ostatních k tomu, jak se chovat, což možná vyplývá z nedostatku sociální struktury.

Schweingruber a Wohlstein prostě nenalezli žádný výzkum, který by podpořil toto tvrzení. Jestliže je v názoru, že dav je ovlivnitelný, alespoň trochu pravdy, pak se nikomu nepodařilo toto empiricky demonstrovat. Jeden školák se ptal proč, pokud je dav takto ovlivnitelný, se nerozejde v případě, že je o to požádán autoritativní osobou.

Davy se chovají iracionálně

Jeden typ iracionality, často spojovaný s davem, je panika. Lidé, konfrontovaní s nouzovými situacemi, by se měli náhle začít chovat jako sobecká zvířata, lézt jeden přes druhého při snaze se zachránit.

Velká řada výzkumů, zabývajících chováním lidí v opravdu nouzových situacích, tento názor ale vyvracejí. Za všechny uvádíme dva příklady: studie evakuací stanic metra a studie, jak rychle a spořádaně lidé 9.11. opustili Světové obchodní centrum po teroristickém útoku. Mnoho životů bylo toho dne zachráněno hlavně proto, že lidé odolali nutkání panikařit. Odolnost proti nutkaní k iracionalitě nebo panice je standardní.

Davy zvyšují anonymitu

Už méně rozšířeným mýtem, nicméně stále populární, je názor, že lidé jsou ve větší anonymitě, pokud jsou členy davu. Tento pocit anonymity většinou svádí ke spontánnosti a dokonce k destruktivnímu chování, podporuje davové násilí a nebezpečná místa, ve kterých se překračují zákony společnosti

Každodenní zkušenost: tito lidé chodí obvykle ve skupinách, s jejich rodinami nebo přáteli, tak jsou nebo nejsou anonymní? Vědci to potvrzují, např. jedna studie ze 70. let zjistila, že většina lidí na fotbalovém zápase byla alespoň s jedním přítelem. Později se výzkumníkům toto tvrzení potvrdilo.

Davy jsou emocionální

Toto je již méně rozšířená pověra - nicméně někteří odborníci se domnívají, že davy jsou obzvláště vzruchové. Je argumentováno tím, že zvýšení emocionality je spojeno s iracionalitou a třeba i násilím.

Moderní psychologické výzkumy přesto nevidí emoce jako samostatný rozhodující faktor, ale spíše jako hlavní rozhodující faktor. Když se budeme bavit o „emocionálním davu“ jako o protikladu „racionálního davu“, tak to nebude dávat moc smysl. Lidé v davech činí svá rozhodnutí na popud emocí, ale úplně stejně to dělají i mimo dav.

Davy jsou jednomyslné

Několik sociologických učebnic podporuje mýtus o jednomyslnosti. Názor je takový, že pokud jsou lidé dohromady, tak je to svádí k jednotnému chování. Tvrzení vědců je ale jiné - jde o velmi zřídkavý jev - lidé zůstávají tvrdohlavě osobití.

Dav je destruktivní

Nejméně rozšířenou pověrou v sociologických učebnicích, nicméně velice silný kulturní stereotyp davu je to, že je destruktivní. Úzce souvisí s pověrou o spontánnosti a je často spojován s násilím.

Schweingruber a Wohlstein znovu tvrdí, že výzkum o násilí davu je velice vzácný. A násilí, které je běžně vyvoláno a uskutečněno malou menšinou - realizují ti lidé, které můžeme vidět ve zprávách.

zdroj: http://www.spring.org.uk/2008...