Zpětné vlny směřují ke zdroji

Tok elektromagnetického záření v určitých podmínkách může směřovat ke zdroji, a ne od něj, přitom vytváří zajímavé efekty zrakového "klamu". Neobvyklou vlastnost vln objevil na konečku pera Cesar Monzon, předseda americké asociace Enig Associates.

foto Mumbley Joe

Intuice a zkušenost nám říkají, že vlny se šíří od zdroje (pokud se neodrazí od nějakého objektu, ale to už je jiný případ). Tím spíš, při dodržení celé řady podmínek, například, sousedství dvou a více identických zdrojů vln, definovaných geometrií svého umístění, frekvence a síly intenzity, v některých místech v prostoru se vytvářejí překvapující zpětné toky, které se fakticky šíří směrem ke zdroji.

Tok elektromagnetického záření v určitých podmínkách může směřovat ke zdroji, a ne od něj, přitom vytváří zajímavé efekty zrakového "klamu". Neobvyklou vlastnost vln objevil na konečku pera Cesar Monzon, předseda americké asociace Enig Associates.

Tato vlastnost elektromagnetického záření byla objevena během modelace, kterou prováděl Monzon. "Pracoval jsem nad různými aspekty elektromagnetismu po celou řadu let a až teď jsem narazil na některá řešení Maxwellových rovnic, které ukázaly naprosto neobvyklé chování vln", - vypráví vědec.

K tomu dochází díky specifického pořadí vln, vysvětluje badatel, vytváří se situace, při které vlna, nabíhající ve "správném" směru, musí překonat energetickou bariéru, vzniklou dříve vypuštěnými vlnami. (Podrobnosti o výpočtech můžete najít v článku autora ve Physical Review Letters).

Monzon dodává, že zpětná vlna je ta nejobyčejnější vlna: směr fázové a skupinové rychlosti, ale také toku intenzity, se shoduje. To se liší od předcházejících experimentů (včetně přírodních), kde si fyzici "hráli" se skupinovou rychlostí svazku paprsků. Mimochodem, viděli jste už, jak se může světlo pohybovat ke svému zdroji?

Vědec tvrdí, že existuje způsob, jak kontrolovat stav tohoto zpětného toku elektromagnetických vln (řekněme např. v systému radarů) a to znamená, že můžeme vytvářet neobvyklé efekty optických klamů pro pozorovatele.

Takže, pomocí jedněch a těchže radarů nezasvěcený člověk může dospět k závěru, že zdroj zachyceného paprsku se nachází v naprosto jiném místě, než tomu tak ve skutečnosti je. A to přivádí k myšlence o válečném využití tohoto objevu.

Cezar to srovnává s břichomluvectvím, kdy "kouzelník" nutí diváky uvěřit, že hlas vychází ne od něj, ale z loutky v jeho rukách. Tento efekt je také možné využít při sestavení neobvyklých satelitních antén, dodává americký vědec.

zdroj: http://www.physorg.com/news14...