Vědci se naučili kontrolovat buňky embrya

Skupina vědců z Evropské molekulární a biologické laboratoře (EMBL) pozorovala cesty přemísťování a průběh dělení všech buněk rybího embrya dania pruhovaného (Danio rerio).

Skupina vědců z Evropské molekulární a biologické laboratoře (European Molecular Biology Laboratory - EMBL) pozorovala cesty přemísťování a průběh dělení všech buněk rybího embrya dania pruhovaného (Danio rerio). Jak uvádí tisková zpráva na internetových stránkách EMBL, aby bylo dosaženo tohoto cíle, vědci vytvořili novou mikroskopickou technologii. Výsledky, získané pozorováním, byly použity pro vytvoření počítačového modelu vývoje embrya v prvních 24 hodinách po početí. Práce vědců byla taky zveřejněna v časopise Science. Jak probíhá vývoj embrya, můžete "živě" vidět zde a zde.

V procesu embryonálního vývoje se jedna buňka mění na celý organismus. Oplodněná vaječná buňka se začíná dělit a některé z nově vytvořených buněk migrují do různých částí vznikajícího živého organismu. Události, ke kterým dochází v prvních hodinách po oplodnění, jsou klíčovými pro celý následující rozvoj. Nejlepší způsob, jak prostudovat proces embryonální geneze, je kontrolovat "osud" všech buněk během tohoto období.

Biologové to mohli doposud provádět u embryí bezobratlovců s relativně jednoduchou stavbou těla (např. vědci "po buňkách" znají, jak se vyvíjí červ Caenorhabditis elegans) a u ascidie Ciona intestinalis. Organismus obratlovců má složitější stavbu, a proto je podstatně těžší sledovat výzvoj embrya.

Aby vědci z EMBL zjistili, jak se přemísťují buňky u "mladého" dania pruhovaného, vypracovali novou technologii číslicové skenovací mikroskopie. Mikroskop dostává vyobrazení organismu pomocí množství světelných paprsků, které dopadají na objekt ze všech stran. "Čtení" informace probíhá rychlostí 1,5 miliónu jednotlivých obrázků za minutu. Ze získaného souboru dvojrozměrných obrázků počítač sestrojí trojrozměrný model. Pro získání obrázků pomocí nové technologie je potřeba podstatně méně světla (pět až šest tisíc krát méně) ve srovnání s analogickými metodami (jako příklad můžeme uvést konfokální fluorescenční mikroskopii). Menší intenzita záření umožňuje embryím během experimentu zůstat déle živými. A s tím souvisí i nižší počet použitých živočichů.

Autoři práce sledovali rozvoj embrya dania pruhovaného počínaje stádiem jedné buňky a konče stádiem, kdy bylo embryo tvořeno 20 tisíci buňkami. Natočený "film" poskytli vědecké obci jako zdroj informací: Danio rerio je jedním z oblíbených objektů molekulárních a biologických výzkumů.

zdroj: http://www.sciencemag.org/cgi...