Kultura ovlivňuje způsob používání našeho mozku

Nový posudek MIT (Massachusettský technologický institut) naznačuje, že lidé rozlišných kultur během řešení názorných vjemových úkolů používají své mozky rozlišným způsobem.

Nový posudek MIT (Massachusettský technologický institut) naznačuje, že lidé rozlišných kultur během řešení názorných vjemových úkolů používají své mozky rozlišným způsobem. Psychologické výzkumy odhalily, že americká kultura, která si váží individuality, zdůrazňuje nezávislost objektu na jejich kontextu, zatímco východoasijská společnost zdůrazňuje kolektiv a související závislost na objektech.

Studie chování ukázaly, že tyto kulturní rozdíly mohou ovlivňovat paměť a dokonce vnímání. Ale odráží se také v aktivitě mozkových buněk? To se snaží vypátrat tým vedený Johnem Gabrielim, profesorem McGovernova institutu pro výzkum mozku na MIT. Požádal 10 východních Asiatů, aby přijeli do Spojených států a společně s 10 Američany prošli zkouškou vnímavosti pomocí magnetického resonančního zobrazovacího skeneru (fMRI), který mapuje změny v krevních tocích v mozku, které odpovídají různým duševním pochodům.

Subjektům byly ukázány sekvence podnětů, skládajících se z linek uvnitř čtverce, a měli porovnat každý podnět s tím předchozím. Během několika pokusů posuzovali, zdali jsou linky stejně dlouhé bez ohledu na okolní čtverce (důrazné zhodnocení individuálního objektu nezávislého na okolnostech). Během jiných pokusů se měli rozhodnout, zdali byly linky ve stejném poměru ke čtvercům, bez ohledu na celkovou velikost (relativní posudek vzájemné závislosti objektů).

Během plnění těchto úkolů tyto dvě skupiny ukázaly rozdílné zákonitosti mozkové aktivace. Američané při relativním posuzování, které je pro ně typicky těžší, aktivovali oblasti mozku odpovídající za úkoly, které vyžadují psychickou pozornost. Disponovali mnohem menší aktivitou těchto oblastí, když prováděli absolutní posudky, které se mnohem více shodují s jejich kulturou. Východní Asiaté vykazovali opačné tendence, zapojovali mozkový systém soustředění více při absolutních posudcích, než při těch relativních.

Vědci zjistili, že tento efekt byl mnohem silnější u jedinců, kteří se ztotožňovali s jejich kulturou. Použili dotazníky preferencí a hodnot v sociálních vztazích, jako například, zda je jednotlivec zodpovědný za selhání člena rodiny, ke změření kulturních identifikací. V obou skupinách byla silnější identifikace s příslušnou kulturou spojena se silnějším charakteristickým kulturním vzorcem pro mozkovou aktivitu.

zdroj: http://web.mit.edu/newsoffice...