Kosti slepice vyvrátily Kolumbovo prvenství

Polynézané objevili Jižní Ameriku o století dříve, než k jejím břehům dorazil Kryštof Kolumbus, Amerigo Vespuci nebo Evropané vůbec. Dokazují to prastaré kosti kuřat, nalezené ve vykopávkách na jižním pobřeží Chile, na archeologickém nalezišti El Arenal. Analýzu kostí provedla Lisa Matisoo-Smith a Alice Storey z univerzity v Aucklandě (University of Auckland).

Novozélandské badatelky zjistily, že DNA místních druhů slepic ukazuje na příbuznost s domácími ptáky Polynésie, přičemž jde o autochtonní (pro Polynésii) druhy.

Vždyť dříve se myslelo, že slepice v Chile (místní druh nazvaný Araucana) pochází od slepic, dovezených španělskými přistěhovalci v 16. století. A teď je jasné, že sem přišly z Polynézie.

„Ale kuřata se do Jižní Ameriky nedostala po svých - museli je sem přivézt lidi“, - říká Matisoo-Smith. A to zpochybňuje teorii, že objevitelem Ameriky je Kolumbus (pokud nebudeme počítat dávné předky původních amerických obyvatel - indiány (v obou Amerikách) a také ne zcela vyjasněnou historii plavby vikinga Leifa Erikssona k břehům Severní Ameriky v 10. století).

Metoda určování stáří pomocí radioaktivního uhlíku ukázala, že kosti jsou zaručeně staršího data než je rok 1492 (první Kolumbova expedice). Jejich stáří bylo určeno na období mezi rokem 1304 a 1424. A těmto datům odpovídá i stáří jiných předmětů, které byly nalezeny na tomto místě.

DNA, získaná z kostí, byla podobná DNA polynéského plemene slepic, ale ani jednomu evropskému plemeni.

Mimochodem, sami Polynésané pocházejí z Jiho-Východní Asie, odkud jejich předkové před 3 tisíci lety migrovali. Postupovali východním směrem, ale, podle vědců, nikdy nedošli dále než na Velikonoční ostrovy, které leží přibližně 4 tisíce kilometrů daleko od břehů Chile.

DNA, nalezená v kostech slepice, v krajním případě dokazuje, že jedna skupina Polynézanů úspěšně překonala Tichý oceán a dostala se k břehům Jižní Ameriky o sto, a možná i více, let dříve než evropští přistěhovalci.