Ještěrka pomohla při řešení Darwinova problému

V Japonsku byly nalezeny pozůstatky pravěké býložravé ještěrky, která na zeměkouli žila asi před 130 milióny let. Je možné, že její stáří rozluští hlavolam, se kterým si svého času lámal hlavu Charles Darwin.

Leguán zelený (Iguana iguana) je nejznámějším druhem z čeledi leguánovitých. Obvykle je zelený nebo našedlý. Má robustní nohy, dlouhý ocas a podélný hřeben zubovitých šupin na hřbetě. Dospělí leguáni mají také masitý lalok pod hrdlem. U samců podstatně větší než u samic.

Leguán zelený (Iguana iguana) je nejznámějším druhem z čeledi leguánovitých. Obvykle je zelený nebo našedlý. Má robustní nohy, dlouhý ocas a podélný hřeben zubovitých šupin na hřbetě. Dospělí leguáni mají také masitý lalok pod hrdlem. U samců podstatně větší než u samic.

V Japonsku byly nalezeny pozůstatky pravěké býložravé ještěrky, která na zeměkouli žila asi před 130 milióny let. Je možné, že její stáří rozluští hlavolam, se kterým si svého času lámal hlavu Charles Darwin.

Je sice pravda, že velmi vzácná zkamenělina byla nalezena už v roce 2001 v prefektuře Isikava. Tehdy byla nalezena lebka a čelist ještěrky. Ale vědci z Národního vědeckého muzea v Tokiu (National Science Museum) zpočátku nepřidávali nálezu nijak zvlášť velký význam a tento druh pouze pojmenovali Kuwajimalla kagaensis.

A tady jsou nové poznatky: paleontologové Susan Evans z londýnské univerzity (University College London) a Makoto Manabe z výše uvedeného Národního vědeckého muzea porovnáním stavby zubů Kuwajimalla kagaensis a leguána zeleného dospěli k závěru, že "stařenka" byla také býložravec.

Takže překonala předcházející rekord nejstarší býložravé ještěrky, která byla objevena v Severní Americe a její věk byl odhadován na minimálně 100 miliónů let.

Problém je v tom, že dokonce i dnes jsou býložravé ještěrky velikou vzácností (zhruba 3% všech jejich zástupců). Většina ještěrek se živí hmyzem nebo jej "kombinuje" s rostlinnou stravou.

Ale ty, které přesto zůstaly "vegetariány" (například leguáni), v potravě konzumují kvetoucí (krytosemenné) rostliny, protože jejich výhonky a listí jsou nejměkčí.

A co s tím má společné Darwin? O tom, v čem spočíval hlavolam, který mu zamotal hlavu (tak moc, že dokonce začal pochybovat o správnosti své teorie), jsme už v tomto materiálu vyprávěli.

Vypadá to, že tato ještěrka nepřímo ukazuje na to, že krytosemenné nejen že existovaly, ale dokonce byly pravděpodobně hojně rozšířeny už před 130 milióny lety.

Vždyť k dnešnímu dni za nejstarší doloženou kvetoucí rostlinou je považována zkamenělina stará 125 miliónů let, která byla nalezena v Číně.

Nedávno vědci také objevili chybějící článek mezi kvetoucími a nahosemennými rostlinami, přesto se jim nepodařilo objasnit, kdy konkrétně k této změně došlo.

Jak už bylo řečeno, tato pravěká ještěrka se mohla živit buď ranými krytosemennými nebo mladými lístky nahosemenných rostlin. Ať tak nebo onak, to, že byla býložravcem, mění pohled paleontologů také na evoluci ještěrek.

Podrobnosti z výzkumu jsou uvedeny v článku, který otiskl časopis Palaeontology.

zdroj: http://news.nationalgeographi...

Související články

Články z rubriky Planeta, přiroda, Tajemství firmy, Vynálezy,

« Recept na štěstí Cihlička života »