Je vhodné, aby byly vědecké materiály přístupné?

Počet badatelů, kteří provádějí svou činnost s použitím veřejných instrumentů Web 2.0 není zatím příliš velký, ale neustále roste. Jako příklad můžeme uvést Science 2.0, kde každý vědec, který se specializuje v jedné oblasti biologie nebo medicíny, může publikovat výsledky výzkumů, vyzvednout novou teorii nebo ohlásit nový objev – prostě zpřístupnit informaci široké veřejnosti.

Rychlý rozvoj internetových technologií podstatně rozšířil možnosti práce s informacemi po síti. Jestliže dříve uživatelé využívali celosvětovou pavučinu hlavně pro hledání informací, pak dnes existuje obrovské množství možností také pro seberealizaci - blogy, on-line žurnalistika, sociální sítě... Další na řadě je věda. Počet badatelů, kteří provádějí svou činnost s použitím veřejných instrumentů Web 2.0 není zatím příliš velký, ale neustále roste. Jako příklad můžeme uvést Science 2.0, kde každý vědec, který se specializuje v jedné oblasti biologie nebo medicíny, může publikovat výsledky výzkumů, vyzvednout novou teorii nebo ohlásit nový objev - prostě zpřístupnit informaci široké veřejnosti. Nakolik je podobná inovace perspektivní, to ukáže až čas, ale zatím vědecké on-line systémy mají jak své zastánce, tak i protivníky.

Zastánci publikování materiálů na veřejně dostupném servru tvrdí, že podobná praxe stimuluje vědecký progres, pomáhá produktivnějšímu vzájemnému působení mezi zainteresovanými osobami a kolektivy. "Věda se vyvíjí nejen díky tomu, že vědci provádějí experimenty, ale i proto, že diskutují o jejich výsledcích s kolegy", - tvrdí Christopher Surridge, vedoucí redaktor webového časopisu Public Library of Science On-Line Edition. "Web-technologie umožňují to, aby dialog mezi vědci byl podstatně bohatější", - myslí si Bill Hooker, který se věnuje výzkumu rakoviny v dětské nemocnici v Portlandu (Shriners Hospital for Children in Portland). Tento úhel pohledu má své důvody: dnes skutečně nemá každý vědec možnost publikovat výsledky své práce v předních vědeckých časopisech.

Příčiny mohou být nejrůznější - od výsoké ceny publikace, přes problémy s anglickým jazykem, až po problémy s referováním … požadavky na publikaci prostřednictvím internetu jsou daleko loajálnější.

Kritici "on-line vědy" tvrdí, že když je publikována informace na veřejně dostupném servru, vědec riskuje, že bude poškozen díky nepodstivým kolegům, kteří jednoduše mohou okopírovat a přisvojit si nejen získané údaje, ale také výsledky experimentů a dokonce i patenty. Bohužel, k tomu často dochází - konkurence ve vědeckém světě je obrovská.

A co se týče předních vědeckých časopisů, pak tyto zatím reagují různě na možnost publikování vědeckých materiálů v internetové síti: nedávno časopis American Physical Society odmítl návrh informovat o dvou výzkumech, protože jeho autoři chtěli uzavřít dohodu o publikování materiálů ve Wikipedii. Jiní vydavatelé, jako např. Královská vědecká společnost Velké Británie, už začlenili odpovídající úpravy, které povolují publikování materiálů na internetu.

zdroj: http://www.sciam.com/article....