Budoucnost regenerace lidských tkání

Sledováním jednotlivých buněk u geneticky upravených mloků badatelé objevili neočekávané vysvětlení pro zdánlivě kouzelné schopnosti dorůstání jejich končetin. Spíše než aby se jejich buněčné hodiny plně resetovaly a vrátily do embryonálního stavu, buňky v mločích končetinách se stávají jen mírně zralou verzí buněk, než byly předtím.

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) je středně velký obojživelník a nejrozšířenější evropský zástupce čeledi mlokovitých rozšířený v západní Asii, jihozápadní Africe a zvláště v jižní a střední části Evropy.

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) je středně velký obojživelník a nejrozšířenější evropský zástupce čeledi mlokovitých rozšířený v západní Asii, jihozápadní Africe a zvláště v jižní a střední části Evropy.

Tento objev může inspirovat vědce zabývající se regenerací lidských tkání. Buňky nemusí sestoupit ve vývoji natolik zpět, jak jsme se domnívali, aby mohly být schopné regenerace tak komplikovaného subjektu jako jsou končetiny, řekl spoluautor studie Elly Tanaka, buněčný biolog institutu Max Planck Institute. Tím také existuje větší šance, že stejného procesu by mohly být schopné také lidské nebo savčí buňky.

Badatelé zjistili, že regenerace u mloků začíná tak, že na špičce ztracené končetiny se formují shluky buněk nazývané blastemy. Z těchto blastem vzchází kůže, sval, kost, krevní cévy a neurony a nakonec vrůstají do končetiny prakticky identické k té staré.

Někteří další vědci, z nichž mnoho doufá, že tento objev může pomoci u léčení lidí, předpokládají, že buňky se stanou pluripotentními, a tak se mohou stát jakýmkoliv typem tkáně. Zárodečné kmenové buňky jsou taktéž pluripotentní, stejně jako jsou buňky, které byly geneticky reprogramované procesem nazývaným indukovaná pluripotence. Takovéto buňky zvyšují naději na náhradu ztracené nebo nemocné tkáně.

Pokud se blastemové buňky pluripotentními nestanou (což je názor Tanaky), pak v sobě tyto objevy skýtají jiné možnosti - a to nejen pro mloky, ale i pro lidi.

Po výzkumech, při kterých Tanakův tým odstraňoval buňky z vajíček, které by se eventuelně mohly stát končetinami, a tyto buňky pak vkládal do vajíček nových, vědci objevili, že buňky pokožky se později skutečně rozčlenily do buněk pokožky, sval se stal opravdu svalem a chrupavka chrupavkou. Jen buňky vyskytující se těsně pod povrchem se mohly stát vícerým než jedním buněčným typem.

Lidé nevěděli, jestli jsou mloci něčím neobyčejným, protože na dospělé tkáně vyvíjeli takový tlak, aby se staly pluripotentními. Také tedy nevěděli, zda bychom se měli zabývat faktory, které tento proces vyvíjí nebo jestli, jak víme nyní, bychom neměli buňky k pluripotentnímu stavu nutit, podotkl Tanaka.

Samozřejmě je nutné, abych se ve výzkumech dále pokračovalo a replikovalo také i na vícero druzích mloků.

zdroj: http://digs-bb-srv1.mpi-cbg.d...

Související články

Články z rubriky Medicína, zdraví, Vynálezy,

« Vizuální paměť Robot v žilách »