Batohy pro imunní buňky

Polymerové kapsle, strukturované na nanoúrovni a naplněné léčebnými preparáty, jednoho dne provedou revoluci v medicíně. Zatím ale buňky imunitního systému přenášely tyto mikrobaťůžky na svých "bedrech" jen tak, aby prověřili nápad.

Polymerové kapsle, strukturované na nanoúrovni a naplněné léčebnými preparáty, jednoho dne provedou revoluci v medicíně, - myslí si autoři projektu z Massachusettského technologického imstitutu (MIT). Zatím ale buňky imunitního systému přenášely tyto mikrobaťůžky na svých "bedrech" jen tak, aby prověřili nápad.

Vědci vytvořili neobyčejně malé kapsle (neboli batohy), naplnili je magnetickými částicemi a upevnili je na povrch buněk, aby mohly převážet svůj náklad po celém organismu.

Batohy jsou vytvořeny ze tří vrstev speciálně vybraných polymerů. První (spodní) vrstva je potřebná pro zpevnění mikroobsahu na pracovním povrchu při procesu skládání a naplnění, druhá vrstva slouží jako vlastní skladiště léčebného preparátu a třetí - je "lepidlo", pomocí kterého se baťůžek upevňuje k povrchu buňky.

Autoři technologie vytvořili větší počet takovýchto baťůžků v cévě a naplnili je roztokem živých buněk imunitního systému, které se okamžitě přichytily ke svrchní vrstvě mikrobaťůžků. Potom experimentátoři snížili teplotu a přinutili spodní vrstvu polymerů se rozpustit a tím buňkám s baťůžky umožnili volnou plavbu. Video se mužete podivat tady.

Jeden z autorů vynálezu Michael Rubner říká, že tento proces umožňuje velmi pružně reagovat na doplňování baťůžků. Vždyť buňky jsou přidány do roztoku až ve finále, kdy náklad je už zabalen a to znamená, že poškození buňky nějakou toxickou chemikálií je vyloučeno.

"Můžete využít libovolnou "surovou" chemii jakou jen chcete, protože buňka nemůže být zničena, - vysvětluje Rubner. Objevuje se pouze v posledním kroku procesu, bere si svůj batoh a utíká pryč".

Vědci říkají, že obvykle to jsou nejmenší částice, které bývají v posledním zlomku sekundy pohlceny buňkami. A skutečnost, že batoh zůstává po dlouhý čas připevněn k jejich povrchu, je velmi důležitá.

Je zajímavé, že v pokusu vědci potřebovali magnetické částečky, aby se přesvědčili, že batohy nepadají během přenosu z buněk dolů. Buňky byly umístěny do magnetického pole a bezchybně se pohybovaly k pólu, protože mikrokapsle své hostitele neopouštěly.

Jak si buňky s nákladem povedou v organismu, ještě není zcela jasné. Z prvních pokusů je zřejmé jen to, že baťůžky nepředstavují pro samotné buňky žádné nebezpečí. Ale podrobnosti o práci těchto kurýrů a podmínky složení nákladu bude nutné ještě propracovat. Vědci jsou připraveni brzy přejít k pokusům na zvířatech, aby pomocí označených částic a tomografie vysledovali, jak se budou buňky s nákladem pohybovat v krevním řečišti.

zdroj: http://www.technologyreview.c...