Tým ze Stanfordu testuje Einsteinovu teorii

Ne každý fyzik musel nosit ochranou přilbu při práci. Ale když profesor fyziky ze Stanfordské univerzity Mark Kasevich a dva z jeho postgraduálních studentů, Jason Hogan a David Johnson, sestupují do 25 stop hluboké jámy, kde probíhá jejich experiment, podstupují nezbytná opatření.

Tým ze Stanfordu testuje Einsteinovu teorii. Když profesor fyziky Mark Kasevich ze Stanfordské univerzity a dva z jeho postgraduálních studentů, Jason Hogan a David Johnson, sestupují do 25 stop hluboké jámy, kde probíhá jejich experiment, podstupují nezbytná opatření.

Jáma je umístěna v suterénu univerzitní budovy "Varian Physics", má průměr 8 stop, tým zde právě testuje zákon ekvivalence Alberta Einsteina nebo teorii, že objekty rozdílných hmotností v gravitaci padají stejnou rychlostí.Zákon, který byl zkušebně znovu otevřen komunitou fyziků, je klíčovou částí Einsteinovy hlavní teorie relativity, říká Kasevich.

Podstatou jeho projektu je znovu ověřit klíčovou složku Einsteinovy nejznámější teorie, tvrdí. Takže, před čtyřmi a půl lety tým začal připravovat vybavení, které je potřebné pro vypuštění atomů rubidia, a poté změřit rychlost jejich volného pádu. Během toho, co Kasevich dohlížel na ostatní výzkumné loupežné výpady, se Hogan a Johnson věnovali projektu.

Během počátečního konstrukčního období, dva postgraduální studenti mohli často strávit v jámě celé dny, natahováním drátů, připojováním senzorů a kompletací malých součástek."Snažili jsme se nic neupustit," říká Hogan.

Dvojice zkonstruovala válec, vyrobený převážně z niklu, podél celé jámy, který obsahoval vakuovou trubku o průměru 10 centimetrů. Atomy budou vyslány ze základny válce - neboli z tzv. "atomové fontány", jak jí Johnson pojmenoval - a pak budou monitorovat jejich pád, s přesností fyzikálního měření hodnoty zrychlení na 15 desetinných míst.

Hogan pevně věří, že začne vypouštět atomy během několika dalších měsíců, hned potom, co s Johnsonem dokončí stavbu "zdroje atomů", zařízení, které ochladí atomy na teplotu jedné miliontiny Kelvinu, aby atomy zpomalil. Při pokojové teplotě se atomy pohybují v okolí příliš rychle na to, abychom je mohli měřit, říká.

"Při této rychlosti se atomy pohybují velmi pomalu, je to jako byste měli dlaň plnou písku." tvrdí Kasevich.

V těchto dnech vědci tráví víc času vylepšováním zdroje atomů než prací v jámě, jejíž historie zůstává tajemná. Podle všeho byla vybudována během šedesátých let pro výzkum vesmírné gravitace, tvrdí Kasevich. Hogan slyšel, že byla používána pro monitorování magnetického pole produkovaného tlukotem psího srdce."A teď jsme to my, kdo se stal současnými uživateli jámy," řekl Kasevich.

Jakmile začne vypouštění atomů, říká Kasevich, test by se mohl rozšířit i na jiné typy materiálů a do projektu by mohli být zařazeni noví postgraduální studenti, aby v něm pokračovali třeba i dalších deset let.

Kasevichovým hlavním cílem je otestovat desetinné číslo s přesností na 20 míst, ale to může ještě chvíli trvat. "Na této cestě je nachystáno mnoho různých pastí," říká. "A není to žádná slovní hříčka," podotkl Hogan.

zdroj: http://www.paloaltodailynews....