Citujeme Stephena Hawkinga

Stephen William Hawking je jedním z nejznámějších a nejvlivnějších fyziků-teoretiků naší doby. Z pera prof. Hawkinga vyšlo několik fundamentálních prací z oblasti teoretické kosmologie a kvantové gravitace.

Vědec Stephen William Hawking je jedním z nejznámějších a nejvlivnějších fyziků-teoretiků naší doby. Hawking zastává funkci Lukasiánského profesora matematiky na Univerzitě v Cambridge, kterou před třemi sty lety vykonával Isaac Newton. Z pera prof. Hawkinga vyšlo několik fundamentálních prací z oblasti teoretické kosmologie a kvantové gravitace.

Citujeme Stephena Hawkinga.

"Můj cíl je jednoduchý. Jde o úplné pochopení Vesmíru: proč je takový, jaký je, a proč vůbec existuje?"

Profesor Hawking aktivně pracuje na řešení problematiky černých děr. Dnes Hawking tvrdí, že záření každé černé díry je unikátní, protože nese, i když jen ve zkreslené formě, informaci o vlastnostech pohlcené látky.

"Einstein se mýlil, když tvrdil: "Bůh kostky nehraje". Zkoumání černých děr ukazuje, že Bůh nejen že kostky hraje, ale někdy nás i podvádí tím, že je hází tam, kde my nic nevidíme."

Široká veřejnost se se Stephenem Hawkingem seznámila po té, co mu v roce 1988 vyšla jeho první vědecko populární kniha "Krátká historie času". O nejsložitějších jevech a problémech prof. Hawking píše lehce a srozumitelně. V knize je pouze jedna jediná rovnice - proslulá Einsteinova Е=мс², a jednoduché grafy.

"Někdo mi řekl, že každý vzorec, který zařadím do této knihy, má cenu poloviny prodeje. Nicméně, na konci knihy jsem přece jen jeden vzorec uvedl - věhlasnou Einsteinovu rovnici E = mc2. Doufám, že to neodradí polovinu potencionálních čtenářů."

O čem kniha je? O tom nejhlavnějším - o životě, o našem místě ve Vesmíru, o jeho zrození a smrti, o čase jako fyzikálním problému, o vzájemném vztahu prostoru a času ...

"Celá historie vědy je postupné pochopení toho, že události neprobíhají náhodně, ale že vyjadřují určitou zákonitost, tvořící jejich podstatu, a které mohou, ale také nemusejí proběhnout, pokud zasáhne Bůh."

Když bylo Hawkingovi 21 let, lékaři mu diagnostikovali děsivou chorobu: amiotrofickou laterální sklerózu. Lékaři dali Hawkingovi 2 - 2,5 roků života, což bylo v roce 1962.

"Když mi bylo jednadvacet, nic jsem už od života nečekal. Od té doby, všechno, co se mi přihodilo, jsem bral jako bonus."

Hawking měl "štěstí" - lékaři se spletli, jeho onemocnění se ukázalo jako velmi vzácná forma onemocnění pohybových neuronů. Proto se vyhasínaní svalové aktivity protáhlo na čtyřicet let a něco.

"Život by byl tragický, kdyby nebyl tak zábavný."

Jediným způsobem komunikace s okolním světem po tracheotomii, kterou podstoupil v roce 1985, bylo pro něj speciální zařízení, které registrovalo klepnutí prstu a tento signál předávalo do počítače. Speciální program zobrazuje na monitoru seznam slov, ze kterých jsou sestavovány věty, ty pak postupují do hlasového syntetizátoru, který je pronáší s dokonalým americkým přízvukem.

"Americký a skandinávský akcent se velmi líbí ženám."

V průběhu posledních čtyřiceti let život prof. Hawkinga, jak sám přiznal, "nebyl až tak zlý."

"Dokonce i lidé, kteří prohlašují, že je vše předem dáno a že my nemůžeme nic udělat pro to, abychom tuto skutečnost změnili, se předem pozorně rozhlédnou, než přejdou na druhou stranu ulice."

Dnes vědec nejen že věřejně přednáší, ale jezdí i na vědecké konference po celém světě a poskytuje bezpočet interview.

"Věčnost je velmi dlouhé období, hlavně, když se blíží ke konci."