Chytání ryb - způsob obnovy stavu dravých ryb

Vědci zjistili, že pro obnovení populace vzácných druhů ryb je potřebné zvýšit výlov jejich potravy – drobných ryb. Prof. Persson je toho názoru, že globální embargo na rybný průmysl nepřinese žádaný efekt. Místo toho Persson navrhuje regulovat výlov jednotlivých druhů ryb a vycházet při tom z jejich velikosti.

Treska (cod), losos (salmon) a pstruh lososovitý (salmon trout) postupně mizí z moří a jezer důsledkem nekontrolovatelné činnosti rybného průmyslu. Tím spíše výsledky nového výzkumu ukázaly, že situaci je možné změnit, pokud zvýšíme výlov těch druhů ryb, kterými se tito vodní dravci živí. „Můžeme ochránit baltskou tresku (Baltic cod), když se budeme soustředit na lov sleďů a sardinek (sprat). Stejně tak může být obnoven i počet pstruha lososovitého v jezerech, pokud bude cíleně loven říční pstruh (Salvelinus)", - říká Lennart Persson, profesor akvaekologie univerzity v Umeå (Umeå universitet).

Mohlo by se zdát, že čím více „potravy“, tím více bude i dravců. Ale toto tvrzení úplatí jen z části: na základě 26 letních pozorování a matematických modelů, prof. Persson dokázal, že počínaje určitým minimálním kritickým počtem jednotlivců se růst populace viditelně zrychluje. Takže, i když to vypadá dost paradoxně, při požíráni podstatně drobnější rybičky, velké dravé ryby způsobují zvýšení jejího počtu. Snížení počtu dravců má opačný efekt.

Prof. Persson je toho názoru, že globální embargo na rybný průmysl nepřinese žádaný efekt. Místo toho Persson navrhuje regulovat výlov jednotlivých druhů ryb a vycházet při tom z jejich velikosti. Profesor si myslí, že podobná opatření se pozitivně odrazí i na pupulaci dravců: tímto způsobem se v praxi podařilo zvýšit početné stavy pstruha lososovitého v jednom z jezer v Norsku. Experiment byl dokončen před 16 lety, za tuto dobu pstruh nejen že vytvořil vnitřní ekosystém jezera, ale také zajistil podstatný nárůst populace říčního pstruha a zajistil si tak vlastní potravu.

zdroj: http://www.sciencedaily.com/r...