Atomové ostrovy žijí i po jaderném výbuchu

tento malinký ostrůvek v Indickém oceánu se stal před 50 lety díky své vzdálenosti od mořských i vzdušných tras polygonem pro zkoušky termojaderných zbraní. V období od roku 1957 do roku 1962 tady britské ozbrojené složky provedly 30 jaderných výbuchů s výkonem od 24 do 3 000 kilotun

Nehledě na název - Vánoční ostrov, který je určen k tomu, aby lidem připomínal trvalé hodnoty, tento malinký ostrůvek v Indickém oceánu se stal před 50 lety díky své vzdálenosti od mořských i vzdušných tras polygonem pro zkoušky termojaderných zbraní. V období od roku 1957 do roku 1962 tady britské ozbrojené složky provedly 30 jaderných výbuchů s výkonem od 24 do 3 000 kilotun (pro srovnání - jaderné bomby, svržené na Hirošimu, disponovaly náloží o 15 kilotunách).

Pokusů (jako "močata") se zůčastnilo několik desítek tisíc britských, australských a novozélandských příslušníků armády. Radioaktivní spad klesal po tisících kilometrech. O zdraví místního obyvatelstva se absolutně nikdo nestaral. K ukončení jaderných zkoušek v regionu došlo až po podpisu smlouvy o částečném ukončení pokusů jaderných zbraní mezi USA a Velkou Británií v roce 1963 (Partial Test Ban Treaty).

V 70. letech minulého století britská vláda vyhodnotila zbytkovou radioaktivitu na Vánočním ostrově a dospěla k závěru, že všechny ukazatele jsou v normě. Ale ekologům byla odhalena jiná hrozba: tuny odpadu, který tam po pokusech zbyl a který se rozkládá, vylučuje do okolního prostředí škodlivé látky. V roce 1975 závěry Britů potvrdili američtí experti. V důsledku toho byla Británie nucena zahájit kampaň na vyčištění ostrova od tun odpadu, jehož převážná část (přibližně 30 yardů krychlových) byla zkoncentrována v oblasti vesničky Banana. Poslední dávka odpadu opustila hranice ostrova teprve v květnu tohoto roku.

Mořští biologové zkoumali kráter poblíž atolu Bikini, který tam zůstal po výbuchu vodíkové bomby - 1000 krát silnější než bomba, svržená na Hirošimu, a zjistili, že laguna je z 80% pokryta nádhernými, rostoucími korály - ty nejen že dokázaly přežít, ale dokonce prosperovaly v krutých nepříznivých podmínkách! Navzdory ničivé činnosti člověka se tato oblast nezměnila na mrtvou a jedovatou krajinu na nejbližších 50 000 let - život zde ubíhal tak, jako kdyby k jaderným výbuchům nedošlo. Navíc, hojné jsou tu i ryby - například některé druhy sledě, které jsou oblíbené nejen u místních obyvatel, ale také u turistů, přijíždějících si zarybařit.

Je možné, že rozluštění hádanky, jak se Vánočnímu ostrovu podařilo zachránit se před radiací, se skrývá ve větrech, které odnášely radioaktivní spad do moře. A v oceánu - ne jen v okolí Vánočního ostrova, ale všude - radioaktivní částice se rychle rozptýlily a staly se bezpečnými. Nebezpečí představují pouze ve vysoké koncentraci. Přesto, práce na obnovení ekosystému samotného ostrova a okolní oblasti pokračují dodnes.

Na příkladu Vánočního ostrova příroda ukázala, že se někdy může ochránit sama před ničivou činností "člověka rozumného", ale má cenu neustále pokoušet osud?

zdroj: http://www.salon.com/env/feat...