Vypěstována síť neorganických mikrotrubiček

Vědcům z univerzity v Glasgow (University of Glasgow) se podařilo vytvořit mikroskopické potrubí, které téměř samostatně vyrůstá z neorganických krystalů, které obsahují wolfram.

Během experimentů se vědcům podařilo vytvořit nejen trubičky složitého tvaru, ale také jejich rozvětvení (foto Nature Chemistry).

Během experimentů se vědcům podařilo vytvořit nejen trubičky složitého tvaru, ale také jejich rozvětvení (foto Nature Chemistry).

Vědcům z univerzity v Glasgow (University of Glasgow) se podařilo vytvořit mikroskopické potrubí, které téměř samostatně vyrůstá z neorganických krystalů, které obsahují wolfram.

Ke krystalům, které jsou složeny ze záporně nabitých oxidů kovů, byly přidány kladně nabité fluorescenční molekuly (to všechno probíhalo pod vodou). Za několik sekund na všechny strany začalo z krystalu vyrůstat mikroskopické potrubí.

Vedoucí výzkumník, profesor Lee Cronin, vysvětluje, proč trubky z polyoxometalátu (polyoxometalate) začínají vyrůstat. Molekuly s různými náboji vytvářejí na povrchu krystalu membránu, osmotický tlak postupně narůstá a nakonec přetíná některé kritické hodnoty. Směs, která je uvnitř membrány, proudem "vystřeluje" ven, v závislosti na míře výstupu vytváří dutou trubku, přes kterou k rostoucímu konci trubky neustále proudí další a další dávky látky. Trubičky rostou tak dlouho, dokud se celý výchozí krystal nezmění na pouhou skořápku.

Polyoxometalát (polyoxometalate) je tvořen nekonečnou sítí těchto klastrů.

Polyoxometalát (polyoxometalate) je tvořen nekonečnou sítí těchto klastrů.

Prof. Cronin se se svými kolegy naučil kontrolovat proces, včetně toho, že mohou ovlivňovat průměr trubiček (od 1 do 120 mikrometrů) a rychlost, se kterou narůstají (od 1 do 100 mikrometrů za sekundu) tím, že mění koncentraci kladně nabitých molekul v roztoku.

Ale to ještě není všechno. Vědcům se podařilo vypěstovat trubičky v potřebném směru. Proto chemici měnili napětí, přiložené k roztoku.

V tiskové zprávě univerzity je také uvedeno, že z trubiček je možné vytvářet složité rozvětvené systémy kanálků, nastavovat je (spojovat) nebo vytvářet z jedné "hlavní větve" několik dalších odvětvení (probodávat v nich mikromanipulátorem další otvory).

Aby mohli vědci ukázat, že vytvořené trubičky mají stěny nepropouštějící vodu, naplnili vypěstované kanálky fluoreskující kapalinu.

Paul Kögerler z technické univerzity v Aachenu (RWTH Aachen University) si myslí, že vytvářet mikroskopická trysková zařízení novou technologií je daleko jednodušší, než vytvářet je pomocí litografie. I když nepochybně metodu bude potřeba ještě dále zdokonalit. Přesto je výhodnější, vždyť někdy stačí pár sekund, aby byl "vypěstován" potřebný obrázek z trubiček.

Článek autorů byl publikován ve veřejném vydání časopisu Nature Chemistry. Přístup k článku je umožněn vědcům z celého světa záměrně. Jde o to, že když se mění složení a struktura polyoxometalátu (stejných záporně nabitých klastrů z atomů kovů a kyslíků), je možné měnit jejich fyzikální a chemické vlastnosti, což znamená na jejich základě také účel zařízení.

A zatím polyoxometaláty mají spoustu možností pro své využití. Jsou jedinečnými katalyzátory, které urychlují velké množství chemických reakcí. Kromě toho, jsou často využívány pro detekci plynů a odstranění toxických příměsí z výfukových plynů.

zdroj: http://www.gla.ac.uk/news/hea...

Související články

Články z rubriky Technologie, Tajemství firmy,

« Chemické zbraně Jaderná fúze »