Starověké jeskyně sloužily jako koncertní sály

Prehistoričtí lidé vybírali si místo pro své kresby podle zvuku. V jeskyních z období paleolitu byly malby koní, bizonů a mamutů (před 25 až 15 tisíci lety) nalezeny v těch částech přírodních útvarů, které měnily, zesilovaly nebo zaostřovaly zvuk lidského hlasu a hudebních nástrojů.

Profesor Iegor Reznikoff (Iegor Reznikoff) z univerzity v Paříži (Université de Paris X Nanterre) jednou zjistil, že jeho hlas zní různě v různých částech jeskyně ve francouzském městečku Le Portel. Tak vznikla teorie, že si prehistoričtí lidé vybírali místo pro své kresby podle zvuku.

Iegor, jako expert na akustiku evropských církví XI. A XII. století, často při vstupování do místností si něco prozpěvoval pod nos, aby zjistil, jakou "akustiku" má daná budova. Velmi se ale podivil, když zjistil, že při vchodu do jeskyní, ve kterých byly nástěnné malby, zněl jeho hlas hlasitěji a jasněji.

Reznikoff se rozhodl ověřit si svou hypotézu v různých jeskyních Francie a objevil minimálně deset míst, kde se jeho idea podložena fakty.

Takže, v jeskyních z období paleolitu byly malby koní, bizonů a mamutů (před 25 až 15 tisíci lety) nalezeny v těch částech přírodních útvarů, které měnily, zesilovaly nebo zaostřovaly zvuk lidského hlasu a hudebních nástrojů. Někdy byly dokonce soustřeďováno do těch míst, kde kreslení bylo nepohodlné (a z uměleckého pohledu ideální místa na stěnách zůstávaly nedotknuté).

"V jeskyních poblíž Niaux v Ariege jsou nástěnné malby rozmístěny na těch místech, kde akustika nejvíce připomíná románský chrám", - dodává Iegor. Místo nálezů obrázků v bodech přírodního zesilování zvuku ještě jednou potvrzují teorii o tom, že nástěnné umění bylo používáno na zkrášlení míst religiozních rituálů. Patrně z téhož důvodu v ozdobených jeskyních byly nalezeny pradávné hudební nástroje.

Je docela možné, že akustické vlastnosti místa určovaly, jaký obrázek zvířete lidé nakreslí na stěny (vznikající "echo" odpovídalo zvuku, které zvíře vydávalo).

zdroj: http://dsc.discovery.com/news...