Reliktní záření podá svědectví o vlasti komet

Vědci plánují využít údaje o reliktovém záření pro zkoumání Oortůva oblaku, který slouží jako zdroj komet s dlouhou periodou oběhu.

Vědci plánují využít údaje o reliktovém záření pro zkoumání Oortůva oblaku, který slouží jako zdroj komet s dlouhou periodou oběhu, oznamujeNew Scientist. Práce vědců byla publikována v časopise New Astronomy.

Oblak Oorta představuje oblast Sluneční soustavy, která se nachází (podle některých údajů) mezi 20 a 200 astronomickými jednotkami od Slunce. Převážně je zaplněn tělesy, tvořenými ledem a kamenem. Oblak se dělí na dvě části: vnější a vnitřní (nedávno se objevily informace o nalezení kosmických těles, které pocházejí z vnitřní části Oorty). Hlavním problémem při jeho zkoumání je nemožnost bezprostředního pozorování, proto vědci musí dělat své závěry o stavbě oblaku na základě nepřímých údajů a počítačové simulace.

Nová práce ukazuje, že podobným údajům může posloužit také informace o reliktovém záření, které zůstalo po Velkém třesku. Podle badatelů, oblak nemá přísně sférickou strukturu (kdyby tomu tak bylo, pak by mělo na reliktní záření vliv ze všech stran stejný). Souvisí to s gravitačním působením nedaleko Slunce se nacházejících hvězd. Analýza sousedů Sluneční soustavy dokázala, že se během svého života Sluneční soustava několikrát přiblížila ke svým sousedům a podrobila je svému gravitačnímu působení. Vědci předpokládají, že "stopy" tohoto vlivu se zachovaly až do současnosti.

Pro shromáždění nutné informace vědci plánují využít orbitální Planckův teleskop (Planck telescope), který se chystá Evropská kosmická agentura (ESA - European Space Agency) uvést v činnost v dubnu 2009. Základním cílem teleskopu je právě prozkoumání reliktového záření.

Specialisté se přesto stavějí k nové technice dost skepticky. Někteří z nich si myslí, že v současné době neexistuje technologie, potřebná k probádání záření oblaku Oorty na základě údajů o reliktném záření.

zdroj: http://www.newscientist.com/a...