Mokrá etapa na Sahaře pomohla lidem

Britští vědci vyslovili předpoklad, že před asi 120 tisíci lety v Africe začala "mokrá etapa", jejíž důsledkem v se na Sahaře vytvořily široké řeky. A právě po nich mohl Homo sapiens začít svou pouť po světě.

Současní lidé, podle názoru většiny specialistů, se objevili na jihovýchodě Černého kontinentu před asi 200 tisíci lety, ale aktivně se začali stěhovat relativně nedávno - nejpozději asi před 50 tisíci lety. Hlavní překážkou migrace lidí byla Sahara.

Britští vědci vyslovili předpoklad, že před asi 120 tisíci lety v Africe začala "mokrá etapa", jejíž důsledkem v se na Sahaře vytvořily široké řeky. A právě po nich mohl Homo sapiens začít svou pouť po světě.

Nejstarší stopy současného člověka, které byly nalezeny na území dnešního Izraele, se datují obdobím před 120 až 90 tisíci lety. Mimochodem, první pokusy obsadit nová teritoria vědci považovali jen za pouhé epizody - vzhledem k absenci vhodného dopravního koridoru.

Do současné doby na tuto funkci aspiroval Nil, který si "probojoval" cestu ke Středozemnímu moři právě během uvedeného období. Přesto svými parametry řeka neodpovídala kritériím "potřebné a dostatečné" artérie, což zcela očekávaně také přibrzdilo migraci.

Mezi tím během celé řady vykopávek byly objeveny kamenné pracovní nástroje a lidské ostatky nejen podél toku řeky Nil, ale i podél celého Středozemního pobřeží a dokonce také na Sahaře. Stáří některých z nich představují asi 90 tisíc let. To přinutilo vědce se zamyslet.

Nedávná bádání historie klimatu umožnila vyslovit hypotézu o tom, že v tyto dávné doby v severovýchodní Africe naprosto klidně mohlo pršet. Deště přinášely monzuny z Indického oceánu. A navíc, družicové záběry Sahary ukázaly, že dříve tam existoval gigantický vodní systém.

Britští geochemici v čele s Annou Osbornovou (Anne Osborne) z Bristolské univerzity (University of Bristol) se rozhodli objasnit, zda byly starověké kanály před asi 120 tisíci lety řekami (se sladkou vodou).

Vědci zkoumali pozůstatky sladkovodních ulit, objevených podél pravděpodobných řečišť. Dodatečně byly prozkoumány i kontrolní vzorky z teritorií "bez vody".

Bylo zjištěno, že skladba izotopů neodymu (Nd), získaná ze vzorků v centrální Sahaře je identická s tou, kterou lze najít v usazeninách na pobřeží Středozemního moře.

Tímto způsobem se šneci pravděpodobně přenášeli tokem řek, které pramenily v horách Tibesti, které se nyní nacházejí přímo uprostřed pouště. Podle autorů výzkumu se těmito cestami naprosto klidně mohli pohybovat i lidé.

A jak už to tak bývá, našli se i skeptici. Paleontolog Chris Stringer z londýnského Přírodovědeckého muzea (Natural History Museum) si myslí, že k prohlášení o nových migračních cestách Homo sapiens, nemluvě o revizi datace, existuje zatím velmi málo údajů.

zdroj: http://sciencenow.sciencemag....