Model černé díry v bazénu s vodou
Dokonce i jevy kosmického měřítka mají své pozemské analogie: pružné vlny v kapalině se v mnohém chovají podobně jako vlny světla v prostoru. Mezinárodní skupina vědců využila tuto vlastnost k tomu, aby zjistila, zda ve skutečnosti existuje Hawkingovo záření či nikoliv.
Dokonce i jevy kosmického měřítka mají své pozemské analogie: pružné vlny v kapalině se v mnohém chovají podobně jako vlny světla v prostoru. Mezinárodní skupina vědců využila tuto vlastnost k tomu, aby zjistila, zda ve skutečnosti existuje Hawkingovo záření či nikoliv. Připomeňme si, že toto záření - vypouštění částic černými děrami - doposud nebylo potvrzeno pozorováním.
Ukázalo se, že černá díra není skutečně úplně "černá" a teoreticky může vydávat záření.
Profesor Ulf Leonhardt z univerzity v St. Andrews (University of St. Andrews) a doktor Germain Rousseaux z univerzity v Nice (Université Nice) vytvořili simulaci černé díry v hydrodynamické laboratoři Genimar. Toto zařízení se obvykle používá pro analýzu vlivu mořských vln na pobřežní linii nebo pro testovaní pevnosti ponorek.
Schéma realizovaného projektu vypadá přibližně takto: mohutné čerpadlo na jednom konci umělého kanálu vytváří tlak, který pohání vodu ke generátoru vln na opačném konci. Směr šíření vln - proti toku vody.
Skupina vědců několik měsíců natáčela na videokameru efekty, vznikající ve vlnovodu, obměňovala rychlost toku i parametry vln. Doufali, že získají klíč pro pochopení toho, k čemu může docházet u horizontu událostí: černé díry připomínají kosmické umyvadlo, kam se "stéká" hmota, jako voda v kuchyňském dřezu. Čím blíž je u horizontu událostí, tím vyšší je rychlost "vylévání".
Právě takové podmínky se vědci rozhodli vytvořit v laboratoři a horizont událostí v takovém případě je místo, kde se masa vody začíná pohybovat rychleji než vlny, přičemž jim nedává možnost šířit se proti toku.
V průběhu zkoumání videozáznamů hydrodynamických efektů se podařilo najít důkaz teoretického předpokladu Hawkinga. Byly zaznamenány tzv. "antivlny" - tyto objekty vědci asociují s hypoteticky vzniklými na relativní hranici povrchu černých děr antičásticemi.
"Jistě, tok vody nevytváří antičástice, ale může vytvářet antivlny. Částice vody v obyčejné vlně kolísají nahoru-dolů, toto kolísání se šíří po směru vlny, a antivlny se v téže situaci chovají opačně. Jasně jsme tyto vlny "záporné frekvence" pozorovali , - říká prof. Leonhardt.
Mimochodem dodává, že získané výsledky se zcela neshodují s teorií a před astrofyziky je ještě velký kus cesty než pochopí, k čemu dochází poblíž horizontu událostí. Třeba i díky takovým jednoduchým efektům.
Přečtete si víc zde o experimentech které modeluji černé díry.
zdroj: http://www.physorg.com/news12...
Související články
- Paradox slabého, mladého Slunce
- Vodíkové hospodářství a solární farmy
- Vesmír v rukou studentů
- Prozkoumávání podmořského dna
- Nízkorozpočtový fúzový reaktor
- Čerpací stanice i ve vesmíru
- DNA a výzkumy života ve vesmíru
Články z rubriky Astro, vesmír, Ideje, projekty,
« Maso ze zkumavky Mořská komunita »