pták

Drozd zpěvný (Turdus philomelos) - jeden z nejhojnějších ptáků našich lesů, parků a zahrad. Hnízdí obvykle dvakrát ročně v křoví a na stromech nevysoko nad zemí. Snáší 4-5 modrých vajec s černými tečkami do hnízda. Živí se červy a hmyzem, na podzim s oblibou požírá nejrůznější bobule. Jeho zpěv je mistrný přednes několika stále se opakujících strof. Přezimuje v jižní a jihozápadní Evropě.

Ptáci rozlišují cizí vajíčka pomocí světla

Drozdi zpěvní vyhazují z hnízd vajíčka, která odrážejí světlo jinak, než jejich vlastní. Ptáci ve svých hnízdech odlišují svá vajíčka od podstrčených podle toho, jak vypadají v ultrafialovém nebo v...
Lesňáček houštinový (Helmitheros vermivorus) se rozmnožuje v Kanadě a přezimuje ve Střední Americe. Právě jeho, jako příklad, vědci zkoumali.

Migrující ptáci rozumí cizím jazykům

Stěhovaví ptáci, stejně jako i lidé, kteří cestují, jsou schopni osvojovat si a učit se jazyk místních obyvatel. To ukázal experiment skupiny biologů pod vedením Josepha Nocera (Joseph Nocera) z Kr...
"divný pár": plameňák a roháč

Genetici zatřásli evolučním stromem ptáků

Pět let mezinárodní skupina genetiků a dalších jiných specialistů pod vedením Sushmyho Reddyho (Sushma Reddy) z chicagského muzea Field (The Field Museum) zkoumala DNA 169 typů ptáků. Nyní je zcela...
Badatelé z MIT se pokusili vysvětlit, jakým způsobem voda (a v ní obsažená potrava) vystupuje tenkým a dlouhým zobákem ptáků od špičky až k jeho kořenu.

Ptáci překonávají gravitaci zobáky

Badatelé z MIT se pokusili vysvětlit, jakým způsobem voda (a v ní obsažená potrava) vystupuje tenkým a dlouhým zobákem ptáků od špičky až k jeho kořenu.
Vlci vyjí kvůli špatnému životu, špačci, podle všeho, zpívají

Znečištění přírody ovlivňuje ptačí písně

Že znečištění životního prostředí má pozitivní vliv na zpěv samců špačků, tak to zjistili vědci z univerzity v Cardiffu ve Walesu (Cardiff University in Wales). Jde o první z objevů tohoto druhu, ...
břehouš rudý (black-tailed Godwit, Limosa limosa)

Pták z Aljašky vykonal nejdelší let

Nedávno bylo zjištěno, že samička Jespáka uletěla nonstop 7 145 mil (11 500 kilometrů) z Aliašky na Nový Zéland - bez přestávky na jídlo nebo pití.
Proč se na jednom ostrově v Tichém oceánu objevily tak inteligentní vrány - to zůstává pro vědce záhadou.

Vrány používají nástroje i logiku

Vědci kteří sledovali vrány z Nové Kaledonie (Corvus moneduloides), zjistili, že tito ptáci mohou používat sled událostí dvěma různými způsoby, aby si zajistili potravu.