Veš objevila Ameriku dříve než Kolumbus

Historie rozšíření vší po naší planetě se doposud vykládala nesprávně, evropská veš objevila Ameriku dříve než Kolumbus.

Skupina vědců pod vedením Didiera Raoulta (Didier Raoult) a Davida Reeda (David Reed) zjistila, že historie rozšíření vší po naší planetě se doposud vykládala nesprávně, což vědci uvádějí v článku, publikovaném v časopise The Journal of Infectious Diseases.

Skupina Raoulta a Reeda dokázala, že v Novém Světě existovala modifikace vší už v XI. století (a pravděpodobně ještě i daleko dříve), která, jak se dosud předpokládalo, se sem dostala z Evropy až po Kolumbovi. Ve skutečnosti vši tohoto druhu se do Ameriky pravděpodobně dostaly s jejími prvními kolonizátory.

Na člověku parazitují dva druhy vší: veš muňka (Pthirus pubis) a veš lidská (Pediculus humanus). Podle současné klasifikace se veš lidská dělí ještě na dva poddruhy: na veš šatní (Pediculus humanus humanus) a veš dětskou vlasovou (Pediculus humanus capitis). Jak vyplývá z názvů, vlasová veš se vyskytuje na hlavě, svá vajíčka připevňuje k vlasům, šatní veš - převážně na těle, vajíčka klade do oděvů.

Analýza mitochondriální DNA lidských vší ukazuje, že existují tři její druhy: A, B a C. S typem A se setkáváme jak u šatních, tak i vlasových vší, s typem B a C - pouze u vlasových. Typ A je rozšířen po celém světě, B je pouze v Americe, Evropě a Austrálii, C je pouze v Nepálu a Etiopii. Doposud se předpokládalo, že typ A byl zavlečen do Nového Světa až po objevení Ameriky Kolumbem.

Skupina Raoulta a Reeda zkoumala DNA mrtvých vší, nalezených na mumifikovaných hlavách Indiánů z kmene Chiribaya. Na hlavách, nalezených v Peru a pocházejících z XI. století našeho letopočtu, se dochovaly vlasy. Z jedné hlavy bylo sebráno 407 vší, z druhé - 545. Ukázalo se, že mitochondriální DNA všech vší patří k typu A.

Porovnáním nových a starých údajů, dospěli vědci k tomu, že nejpravděpodobnější je následující hypotéza: typ A se objevil v Africe a odtud se rozšířil po celém světě, tak se dostal i do Ameriky s jejími prvními kolonizátory (pravděpodobně na konci pleistocénu). Typ B se zřejmě do Nového Světa dostal ve stejné době, při tom se tam zabydlel a rozšířil se, ale ve Starém Světě naopak vymizel. Po objevení Ameriky byl přivezen zpátky do Evropy. Je možné, že výměně typů napomohlo předkolumbovské cestování vikingů do Grónska.

Reed si také myslí, že podrobnější genetická analýza a také analýza vší, které byly nalezeny na jiných lidských ostatcích, pomohou objasnit cestu migrace lidí, včetně toho, odkud přišli právě do Ameriky první osídlenci - je docela možné, že to bylo ze Sibiře a z Mongolska.

Vši jsou vhodným objektem pro pozorování, protože parazitují na člověku už desítky tisíc let a do současné doby se mimořádně rozšířily. Vši jsou přenašeči mnoha nemocí, včetně skvrnitého tyfu. Boj s nimi (i s jinými parazity) sehrál důležitou roli v lidské společnosti. Například slovo veš patří do seznamu Swadeshe sta slov, což je univerzální seznam základní lexiky jazyka.

zdroj: http://www.journals.uchicago....