Top 5 technologií, které nám darovala živá příroda

Pět rostlin, na které se dnes chceme zaměřit, skutečně a podstatnou měrou podpořily technologickou revoluci a staly se tak zdrojem nových inovačních nápadů. 

V poslední době se objevuje veliké množství technologií, které jsou schopny změnit svět. Většinu z nich můžeme klasifikovat jako obyčejné šarlatánství, které nestojí ani za zlámanou grešli. Ale pět rostlin, na které se dnes chceme zaměřit, skutečně a podstatnou měrou podpořily technologickou revoluci a staly se tak zdrojem nových inovačních nápadů.

Vodní řasy a biopalivo

V závislosti na druhu lze vodní řasy využít jako potravinu, palivo, surovinu na výrobu vodíku, metanu a dokonce i biopaliva. Dnes se přepracováním vodních řas na biopalivo (Algaculture) zabývá jediný podnik na světě - PetroSun. Za rok vyrobí 4,4 miliónů galonů oleje z vodních řas. Je možné, že to zatím nezní nijak zajímavě, ale výroba se neustále rozšiřuje a roste. Tím spíš, že jako surovina pro výrobu paliva by vodní řasy mohly pomoci vyřešit spoustu problémů.

Guayule a latex

Guayule je pouštní rostlina, která pochází ze Severní Ameriky. Společnost Yulex zjistila, že tato nevelká rostlina - Kaučukovník brazilský může lidstvu přinést velký užitek. A v prvé řadě tím, že se z ní dá vyrobit guma. Pravda, nejpřírodnější gumu lze získat pouze z jednoho druhu "gumovníku".

Latex, získaný z guayule, je mnohem elastičtější a pevnější než tradiční latex, a kromě toho, nevyvolává alergie. Používá se ve vědě, i na výrobu zboží pro lékařské účely. Guayule je s velkou oblibou využívána jako surovina i v jiných odvětvích průmyslu, např. při výrobě barev, papíru a, dokonce i, mýdla. A protože guayule je přirozený obyvatel pouští, pěstovat ji není vůbec složité - není potřebná intenzivní zálivka. Přitom, rostlina má vysoký energetický potenciál, což ji dělá velmi zajímavou pro syntézu některých druhů etanolu a syntetického plynu.

Kukuřice a plast

Ale i když to vypadá podivně, kukuřice je něco víc, než obyčejná surovina pro výrobu popcornu nebo cukrového sirupu. Její škrob je využíván v nejrůznějších odvětvích průmyslu: od papírenství k výrobě čistících prostředků, od antibiotik k alkoholockým nápojům. Ale nejextravagantnější je výroba kukuřičného plastu, který podléhá biologickému rozkladu, tj. rozkládají jej mikroorganismy. Asi nemá cenu vyjmenovávat všechny ekologické výhody takové produkce. A ani s recyklací nebudou žádné problémy.

Lopuch a "suchý zip"

Zdrhovadlo - "suchý zip", či jak ještě bývá nazýván - velkro (Velcro), vynalezl v roce 1941 George de Mestral poté, co na jeho oděvu uvízlo několik semen z rostliny. Dnes jeho nápad získal nejširší uplatnění. "Suchými zipy" jsou vybaveny nejen oděvy dospělých a dětí, ale i kosmické skafandry astronautů. A víte, že každá kosmická loď je dnes vybavena více než 250 metry velkra? Zdrhovadla "velkro" jsou pevná a trvanlivá, nehledě na to, že je lze vyrábět i z recyklovaných materiálů.

Lotos a nanotechnologie

Bez ohledu na to, že lotos kvete v kalné a špinavé vodě, samotné květy lotosu jsou panensky čisté. Jejich okrouhlé listy mají tu zvláštní schopnost, že voda se z jejich povrchu skutálí a odnáší s sebou nečistoty a prach. Tato vlastnost rostliny dostala název Efekt Lotosu. Mikroskopické struktury listu zadržují vzduch, důsledkem čeho při sebemenším náklonu se kapky vody skutálejí z hladkého povrchu listu a čistí jej. Tento nápad, rovněž čerpaný z živé přírody, se stal základem pro výrobu samočistících povrchů.

zdroj: http://cleantechnica.com/2008...