Říční raci si pamatují tváře svých příbuzných

Vědci z univerzity v Melbourne (University of Melbourne) zjistili ještě jednu zajímavou zvláštnost: v případě, že rak podlehne svému soupeři, tak si ho na dlouhou dobu zapamatuje.

Samci australských říčních raků (Cherax destructor) jsou známí svou hašteřivou povahou - když se setkají, obvykle se dají do rvačky. Vědci z univerzity v Melbourne (University of Melbourne) zjistili ještě jednu zajímavou zvláštnost: v případě, že rak podlehne svému soupeři, tak si ho na dlouhou dobu zapamatuje.

Vědci u těchto bezobratlých objevili vůbec poprvé podobné schopnosti. K tomu potřebovali dva roky na pozorování šarvátek stovek párů sladkovodních raků.

Prvotní dohady potvrdil jednoduchý experiment: zoologové oddělili poražené raky od vítězů, pak těm, co utrpěli porážku, poskytli možnost vybrat si mezi předcházejícími soupeři (jejich čumák nejdříve přetřeli žlutou barvou) a těmi, se kterými ještě nemuseli zápasit.

"Podle toho, že si raci vybírali známé soupeře, se na sebe dívali podstatně "pozorněji", než jsme předpokládali dříve", - říká vědecký pracovník fakulty zoologie Blair Patullo.

Pak se ukázalo, že i bez barvy poznají korýši svého bývalého soupeře. A pokud budeme chtít roztřídit raky podle úzkých a širokých čumáčků, pak mezi dvěma stejnými soupeři si poražený vybere jemu už známého jedince.

"Nepodařilo se nám tato zvířata obelstít, i když jsme se o to dost snažili. To může znamenat pouze jediné - jejich zrak je daleko složitější, než jsme mysleli", - dodává v tiskové zprávě univerzity profesor David MacMillan.

Pokud se vědcům podaří pochopit, jak korýši s nejjednodušším nervovým systémem rozlišují své příbuzné, pak mají v úmyslu využít tyto poznatky pro výrobu robotů, kteří by byli využití při rozpoznávání různých objektů.

Všechny podrobnosti o experimentech najdete v článku, který byl publikován v časopise PLoS ONE.

zdroj: http://www.livescience.com/in...