Na Quaoaru byl objeven metan

Astronomové z Kalifornského technického institutu (California Institute of Technology) provedli analýzu spektra záření, které odráží Quaoar a získali tak nevyvratitelný důkaz o přítomnosti metanu, některých jiných uhlovodíků a vody na tomto nebeském tělese.

Astronomové z Kalifornského technického institutu (California Institute of Technology) provedli analýzu spektra záření, které odráží Quaoar a získali tak nevyvratitelný důkaz o přítomnosti metanu, některých jiných uhlovodíků a vody na tomto nebeském tělese. Emily Schaller (Emily L. Schaller) a Michael Brown (Michael E. Brown) jsou planetologové, kteří tento objev provedli a o objekt se začali zajímat ne bez důvodně.

Docela před nedávnem vytvořili jednoduchý model vypařování látek z těles, které se nacházejí v prstenci Quaoaru. Podle něho, většina těchto objektů do současné doby nemohla kolem sebe udržet létající látky, protože jsou velmi malé a mají příliš vysokou teplotu. Podle tohoto modelu daleko větší „obyvatelé“ této oblasti (podle současné klasifikace jsou tělesa Sluneční soustavy malá) - jako např. Eris, Sedna a Easterbunny (2005 FY9), musí mít na svém povrchu zmrzlé létající látky. To bylo zcela potvrzeno celou řadou pozorování.

A teď se vědci dostali ke Quaoaru (mimochodem, to bylo před pouhými pěti lety), který teoreticky má také mít zásoby uhlovodíků. Po prostudování údajů spektrální analýzy objektu, získané v Keckově observatoři (W. M. Keck Observatory), Schaller a Brown objevili jasné linie, které dokazují na Quaoaru přítomnost tvrdého metanu, krystalické vody, ale také etanu a některé jiné uhlovodíkové sloučeniny. A tím samozřejmě potvrdili i správnost svého modelu.

Tato situace se nedá srovnávat s metanovými vodojemy Titanu. Přesto se dá předpokládat, že na Quaoaru není všechno takové ponuré: minimálně tam dochází k sezónnímu přemísťování metanu z pólu na pól. Podrobnosti o tomto objevu se můžete dozvědět v článku, který vyšel v „Astrofyzikálním časopise“ (Astrophysical Journal).