První hvězdy ve Vesmíru se živily temnou materií

první hvězdy začaly svítit ještě během té etapy své evoluce, kdy se nemohly dostatečně silně semknout, aby se v jejich centrech zapálily reakce jaderné syntézy

Katherine Freeseová (Katherine Freese) z univerzity v Michiganu (University of Michigan), Douglas Spolyar z Kalifornské univerzity v Santa Cruz (UC Santa Cruz) a Paolo Godolo z univetzity v Utahu (University of Utah) tvrdí, že úplně první hvězdy ve Vesmíru nesvítily díky reakcí syntézy, jak doposud vědci předpokládali. Freeseová se svými kolegy upřesňuje: nejranější hvězdy se narodily mezi 100 a 200 milióny lety po zrození Vesmíru. A tyto hvězdy se od těch, co známe dnes, hodně lišily.

Freeseová a její kolegové fyzici vytvořili teorii, která vysvětluje vznik prvních zvězd. Podle modelu chování látek, který vypracovali, bylo stanoveno, že první hvězdy začaly svítit ještě během té etapy své evoluce, kdy se nemohly dostatečně silně semknout, aby se v jejich centrech zapálily reakce jaderné syntézy. Tak se stalo, že skupina Freeseové "uviděla" v tomto novém modelu etapu hvězdné evoluce, která byla dříve astrofyzikům neznámá. Podle slov autorů práce, touto etapou procházely během své životní poutě pouze nejranější hvězdy, ale hvězdy pozdějších pokolení už ne.

K čemu docházelo? Ještě před silným stlačením nově narozené hvězdy v ní začala probíhat anihilace temné materie. Podle názoru amerických fyziků, částice temné materie se v nitru prvních hvězd sloučily se svými antičásticemi, přičemž vznikaly neutrony, fotony, pozitrony a elektrony. Díky tomuto exotickému původu energie, takovým hvězdám Katherin, Douglas a Paolo říkají "temné" (Dark star), ale také proto, že svítí pouze v IČ-pásmu. Později, během některé své etapy života, tyto hvězdy přecházely z anihilace temné materie na obyčejný jaderný proces.

Docházelo k tomu v tom okamžiku, kdy zásoba temné materie se v nitru hvězdy vyčerpala a hvězda se začala rychle smršťovat. Právě zde začal vodík a helium napájet hvězdu, tak jako "krmí" současné hvězdy, které produkují uhlík, kyslík, dusík a kovy. Na konci svého života zaková hvězda kolabuje, vybuchuje jako supernova a vrhá do prostoru látky, které se poté stávají surovinou pro vznik hvězd následujícího pokolení.

zdroj: http://www.physorg.com/news12...