Lidstvo se mohlo rozdělit na dva druhy

Populace prvních lidí na svém úplném začátku evoluční cesty rozdělila se na dvě samostatné větve, které existovaly izolovaně asi 100 tisíc let, a následně se znovu sloučily

Zvláštní pozornost byla udělena analýze DNA khoisanských národů, jejichž jazyk je považován za archaický a i nyní to jsou hlavně lovci a sběratelé, kteří podle vědců v sobě nesou pravěké genetické stopy.

Zvláštní pozornost byla udělena analýze DNA khoisanských národů, jejichž jazyk je považován za archaický a i nyní to jsou hlavně lovci a sběratelé, kteří podle vědců v sobě nesou pravěké genetické stopy.

Ve výzkumu, publikovaném v časopise Americké společnosti pro genetiku člověka (American Society of Human Genetics), se tvrdí, že se populace prvních lidí na svém úplném začátku evoluční cesty rozdělila na dvě samostatné větve, které existovaly izolovaně asi 100 tisíc let, a následně se znovu sloučily.

Analýza genetických kombinací, zděděných v mateřské linii, byla provedena v rámci mezinárodního projektu "Genografie" (Genographic Project). Mezinárodní skupina vědců se pokusila zrekonstruovat rodokmen mitochondriálních haploskupin na základě 624 vzorků DNA současných Afričanů, kteří žijí jižně od Sahary, zejména khoisanských národů.

Jejich předci, jak si dovolují tvrdit získané výsledky, se oddělili od zbývající lidské populace zhruba před 90-150 tisíci lety: minimálně pět jihoafrických "kolen" existovalo izolovaně až do pozdního paleolitu, kdy se přibližně před 40 tisíci lety jejich genofond znovu spojil s všeobecným genofondem.

K rozdělení došlo pravděpodobně v souvislosti s klimatickými změnami: nedávné výzkumy pravěkého klimatu dokládají, že ve Východní Africe asi před 135-90 tisíci lety byla zaznamenána celá série rozsáhlých období sucha. Nové sloučení pravděpodobně bylo způsobeno expanzí "seveřanů". Tento nový kontakt populací souhlasí s archeologickými důkazy vyspělejších kultur v tomto regionu, například, se vznikem nových typů kamenných zbraní, spadajících právě do starší doby kamenné.

Podle vedoucího projektu "Genografie" Dr. Spencera Wellse (Spencer Wells), hlavní význam výzkumu spočívá v tom, že může přinutit vědce nově se podívat na evoluci člověka, včetně nového pohledu na jednu z nejdůležitějších otázek: jaká byla rychlost evolučních změn u hominidů a kdy se objevil současný člověk.

Mimochodem, už se našli i skeptici, kteří odmítají závěry výzkumu. Tak např. Dr. Sarah Tishkoffová (Sarah Tishkoff), expertka na populační genetiku z Pennsylvánské univerzity (University of Pennsylvania) si myslí, že rozdělení genetických "kolen" nemusí následovat po rozdělení populací, ale naopak dělení předcházet.

Přečtěte si ještě o jednom projektu o rozšifrování lidských genomů a o tom, čím se pravěcí jihoafričani živili.

zdroj: http://news.bbc.co.uk/2/hi/sc...

Související články

Články z rubriky Společnost, lidé,

« Řeč neandrtálců Science 2.0 »