None

Přizpůsobivost mozku dospělého člověka

To, že se lidský mozek se dokáže přizpůsobit ke změně signálního řízení dokonce i v dospělosti, víme. Překvapujícím objevem vědců však je, s jakou rychlostí se tak děje. Výzkum badatelů předpokládá, že mozek nese síť tichých konexí, jež je základem jeho tvárnosti.

Slepá skvrna je místo na sítnici, kde zrakový nerv ústí do oční bulbu a ještě není rozvětven na jemná nervová vlákna opatřená elementy citlivými ke světlu. To znamená, že tam nejsou světločivé buňky. Objevil ji fyzik Edme Mariotte v roce 1668. Pobavil tím dvořany Ludvíka XIV. Postavil dva velmože dva metry od sebe a požádal je, aby se dívali jedním okem na jistý bod ležící trochu stranou. Pak se každému z nich zdálo, že jeho protějšek nemá hlavu. Člověk ji ale obyčejně nevnímá, neboť mozek slepé místo obrazu doplňuje.

Slepá skvrna je místo na sítnici, kde zrakový nerv ústí do oční bulbu a ještě není rozvětven na jemná nervová vlákna opatřená elementy citlivými ke světlu. To znamená, že tam nejsou světločivé buňky. Objevil ji fyzik Edme Mariotte v roce 1668. Pobavil tím dvořany Ludvíka XIV. Postavil dva velmože dva metry od sebe a požádal je, aby se dívali jedním okem na jistý bod ležící trochu stranou. Pak se každému z nich zdálo, že jeho protějšek nemá hlavu. Člověk ji ale obyčejně nevnímá, neboť mozek slepé místo obrazu doplňuje.

Sklon mozku vyzvat tyto spoje by mohl pomoci vysvětlit tento nezvyklý fenomén vjemů, u kterých osoba s amputovanou končetinou vnímá určité pocity v chybějící končetině, pokud se této osoby dotkneme na obličeji. Vědci věří, že se tak děje, protože část mozku, která normálně přijímá informace z končetin, začne "odkazovat" na signály z blízké oblasti mozku, jež přijímá informace z obličeje. Tyto vztahující se vjemy jsme našli také ve zrakové kůře, uvádí autorka Nancy Kanwisher z institutu pro výzkumy mozku The McGovern Institute for Brain Research at MIT.

"Když jsme část zrakové kůry dočasně zbavily přijímání informací, pozorované osoby oznámily, že vidí namísto krychlí zdeformované obdélníky. Byli jsme opravdu překvapeni, když jsme zjistili, s jakou rychlostí se tak děje. Tyto deformace vjemů se odehrávají tak rychle, až se domníváme, že se nejedná o vznik nových spojů, nýbrž že ony spoje existují, ale jsou tiché, vysvětluje Kanwisher.

Daniel Dilks autor a postgraduální vědec v Kanwisherové laboratoři, poprvé objevil zmíněnou deformaci čtverců na obdélníky u pacienta, který utrpěl mrtvici, jež zbavila část jeho zrakové kůry možnosti přijímat informace. Tato mrtvice vytvořila v jeho zrakovém poli slepý okrsek.

Slepé skvrny se však objevují u všech lidí, protože sítnice nemá žádné fotoreceptory, kde optický nerv vystupuje z oka, a tak zraková kůra nepřijímá žádné stimulace z tohoto bodu. My svou slepu skvrnu nevnímáme, protože levé oko vidí to, co se nachází ve slepé skvrně oka pravého, a opačně.

K nalezení slepé skvrnky je zapotřebí specifického testu, během kterého se osobě zakryje jedno oko a pohybuje s určitým objektem tak dlouho, až objekt z dohledu osoby zmizí. K následnému testu si přizval Dilks a jeho kolegové několik zdravých dobrovolníků, jimž předváděli různě velké čtyřúhelníky vně jejich slepých skvrn a poté, co bylo jejich jedno oko zakryto, se jich následně po celý proces vyptávali na výšku a šířku čtyřúhelníků. Již dvě sekundy po tom, co bylo jejich oko zakryto, vnímali dobrovolníci čtyřúhelníky jako prodlužující se. Poté, co byla kryt z oka sundán, deformace objektů zmizela tak rychle, jak rychle se objevila.

Podle těchto výsledků mohli odborníci prokázat, že zraková kůra dospělého člověka tak modifikuje svou odezvu k novým vstupům či smyslové změně téměř okamžitě.

zdroj: http://www.physorg.com/news16...

Související články

Články z rubriky Společnost, lidé, Medicína, zdraví,

« Opice i lidé Nejlepší atleti »
None