None

Kvantová teorie může vysvětlit zbožná přání

Lidé vždy nedělají jenom racionální rozhodnutí. Často se navzdory logickým důvodům vydávají cestou zbožných přání. Příčiny, které je k této volbě vedou, byly dlouhá desetiletí neobjasněné. Tento paradox se podařilo objasnit pomocí kvantového modelu pravděpodobnosti.

Vězňovo dilema označuje v teorii her typ hry s nenulovým součtem, ve které mají dva hráči (

Vězňovo dilema označuje v teorii her typ hry s nenulovým součtem, ve které mají dva hráči ("vězni") možnost spolupracovat nebo nespolupracovat a výsledný stav výplaty ("doba, ke které budou odsouzeni") závisí na jejich rozhodnutí. Tak jako u mnoha jiných her se předpokládá, že každý hráč se stará především o svůj prospěch – snaží se maximalizovat své výhody a nebere ohled na prospěch ostatních hráčů.

Studie možnosti využití kvantového modelu pravděpodobnosti se zabývala hrou Vězňovo dilema, která ukazuje, že přebíhání je racionální volbou. V této hře dosáhne vyšších výnosů, ten, kdo se rozhodne přeběhnout, než pokud spolupracuje. Nicméně, pokud spolupracují oba hráči, jsou jejich výnosy vyšší než v opačném případě.

Další studie se zabývala otázkou, zda se lidé připojí ke hře, v níž je padesátiprocentní naděje na vítězství. V případě výhry získají 200 dolarů, prohrají-li, o 100 dolarů přijdou.

Alternativní rámec modelu rozhodování tohoto druhu, založený na kvantové pravděpodobnosti, představili (tady je v PDF) Emmanuel M. Pothos ze Swanseaské univerzity (University Of Wales - Swansea) ve Velké Británii a Jerome R. Busemeyer z univerzity v Indianě (Indiana University) ve Spojených státech. Kvantové mechanismy slouží k objasňování paradoxů z klasického úhlu pohledu. Je tedy možné, že kvantová teorie může napomoci také k objasnění psychologických paradoxů.

V posledních letech výrazně stoupl počet odborníků, zabývajících se touto problematikou. Snaží se ji aplikovat v situacích, kde hraje důležitou roli rozpoznávání, jako v soudnictví nebo při procesu vnímání.

Zhruba před dvaceti lety se většina psychologů rozhodla využívat při objasnění procesu rozpoznávání klasický model pravděpodobnosti. Pothos a Busemeyer se ale domnívají, že objevili účinnější metodiku zkoumání. S vynaložením minimálního úsilí odvodili z parametrů problému a známých obecných principů poznání hamiltoniána tak, že jsou všechny kroky psychologicky interpretovatelné a zároveň i prokazatelné.

zdroj: http://www.physorg.com/news15...

Související články

Články z rubriky Společnost, lidé, Ideje, projekty,

« Nesmrtelný záznam Život »
None