Hvězdy jako uzly mezigalaktického internetu

Astronomové, kteří už celé století s velkým zájmem pozorují pulzující hvězdy, možná ani netuší, že bezděky "poslouchají" přímé vysílání mimozemských civilizací.

Astronomové, kteří už celé století s velkým zájmem pozorují pulzující hvězdy, možná ani netuší, že bezděky "poslouchají" přímé vysílání mimozemských civilizací. Vědec, který zformuloval tuto senzační teorii, tvrdí, že na její prověření (pokud se někdo tohoto úkolu ujme) nebude potřeba víc, než jen několik měsíců pečlivé práce jednoho aspiranta.

Mimozemské civilizace si mohou na obrovské vzdálenosti vzájemně přeposílat informace pomocí cefeid, - myslí si John Learned z univerzity na Hawaii (University of Hawaii), který předložil novou variantu spojení na extrémní vzdálenost.

Cefeidy jsou jak v Mléčné dráze, tak i v jiných galaxiích, přičemž pozorovat je můžeme ve vzdálenosti přes 60 miliónů světelných let od nás.

Cefeidy pohasínají a rozhořívají se pravidelně podle přesného schématu, který závisí na jejich sytosti. To astronomům umožňuje měřit vzdálenost k těmto hvězdám, a současně i vzdálenost ke galaxiím, ve kterých se cefeidy nacházejí, což umožňuje určit stáří Vesmíru a rychlost jeho evoluce. Proto je libovolná, dostatečně rozvinutá civilizace velmi zainteresovaná na tom, aby neustále cefeidy sledovala.

A když je to tak, tak proč nepředat pomocí těchto hvězd smysluplné signály?

Learned říká, že existuje způsob, jak uvědoměle ovlivnit cyklus změn v jasu cefeid. V "nesprávném" kolísání svítivosti hvězdy lze zašifrovat užitečnou informaci, kterou si, i přes obrovské zpoždění, přečtou rozumné bytosti v jiných hvězdných systémech a dokonce i v jiných galaxiích.

Cefeida pohasíná v závislosti na míře nahromadění ionizovaného hélia v její atmosféře. Potom se hvězda rozpíná, dochází k deionizaci a proces začíná znovu.

A tak Learned se svými kolegy tvrdí ve svem članku, že ovlivnit parametry tohoto cyklu je možné díky ozáření hvězdy vysokoenergetickým paprskem neutrin, které pronikají přímo do jádra nebeského tělesa.

Takový impuls by přivedl k předčasnému narůstání svítivosti hvězdy, než by k němu došlo podle přirozeného grafu. "Přesně jako elektrický impuls, vyslaný k srdci, jej může donutit vynechat pravidelný úder", - vysvětluje fyzik, který je mimochodem specialista na neutriny.

Learned přiznává, že rychlost předávání údajů pomocí cefeid je velmi malá. Má zde na mysli ne rychlost šíření světla, ale množství informace, které je možné odeslat za n-tou dobu. Přibližně 180 bitů za rok, říká vědec. Tak - tak, poklidné poslání. Ale zato se dostane i do nejvzdálenějších částí Vesmíru.

zdroj: http://arxiv.org/abs/0809.0339