Datum objevení sluchu posunuli do minulosti

Tento objev posunuje datum vzniku sluchu, jako jednoho ze smyslů u suchozemských obratlovců, o milióny let zpět do minulosti v porovnání s předchozími odhady.

Lebka prvního majitele moderního ucha má délku 6,5 cm. Růžovou barvou je zvýrazněno pravděpodobné umístění ušního bubínku

Lebka prvního majitele moderního ucha má délku 6,5 cm. Růžovou barvou je zvýrazněno pravděpodobné umístění ušního bubínku

Linda Tsuji a Johannes Müller z Berlínské Humboldtovy univerzity (Humboldt-Universität zu Berlin) provedli detailní analýzu několika desítek exemplářů zkamenělých pozůstatků živočichů, starých 260 miliónů let, a tvrdí, že tito (živočichové) překvapivě disponovali soudobým sluchem.

Plazi několika příbuzných druhů, mezi nimiž je i Bashkyroleter mesensis (na fotce pod nadpisem), byli objeveni při vykopávkách v povodí ruské řeky Mezeň už v 30. letech minulého století, ale dosud nebyli tak podrobně zkoumáni.

Je známo, že první obratlovci, kteří začali dobývat souši, byli prakticky hluší. Neměli mechanismus, který by jim dovoloval (prostřednictvím nám známých nejmenších sluchových kůstek) přenášet zvukové vlny z ušního bubínku do vnitřního ucha, vysvětluje ScienceDaily.

Schopnost dnešních zvířat slyšet širokou škálu frekvencí, důležitou pro lov nebo útěk před predátory, jak předpokládali vědci dříve, se začala rozvíjet hned po příchodu dinosaurů (tato událost je datována na období před 230 milióny let). Někteří badatelé předpokládají, že sluch vznikl u dravců, kteří lovili bzučící hmyz, jejichž počet prudce vzrostl právě v epoše prvních dinosaurů.

Dokonce i ty nejstarší zkameněliny živočichů do objevu německých vědců, demonstrující sluchový aparát s anatomií shodnou se současným uchem, byly staré pouhých 200 miliónů let. Takže nový nález (přesněji, nová analýza velmi starého nálezu) posunula datum "vynálezu" sluchu o 60 miliónů let zpět do minulosti. A tehdy bzučící hmyz nebyl ještě rozšířen.

Tsuji a Müller prozkoumali efektivitu sluchového aparátu zkoumaných živočichů a dospěli k závěru, že mohli slyšet minimálně tak dobře, jako dnešní ještěrky. A také upozornili na to, že rozměry ušního bubínku a kůstek vnitřního ucha byly proporciálně podobné současným, kterými disponují suchozemští obyvatelé dnes.

zdroj: http://sciencenow.sciencemag....

Související články

Články z rubriky Planeta, přiroda, Medicína, zdraví, Vynálezy,

« Nejdelší let Stáří Země »