Zemětřesení stimulovala rozvoj civilizací

Když lidé žili v podmínkách neustále hrozícího nebezpečí, rodiče daleko efektivněji připravovali své potomky na útrapy takového života, a to je nakonec přivedlo k objevení nových technologií

Zóna seismické aktivity představuje hranici styku Euroasijské desky s deskou Africkou, Arabskou a Indickou. Emeritní geolog Eric Force, který v současnosti pracuje už jen na půl úvazku na Arizonské univerzitě v Tucsonu (University of Arizona, Tucson), je přesvědčen , že existuje přímá souvislost mezi živelnými pohromami a sociálním progresem.

Zpráva o jeho výzkumu, publikovaná v časopise Geoarchaeology.

Pana Force napadlo vzít geologickou mapu a porovnat ji s mapou dějepisnou. Výsledek byl docela překvapivý. Přinejmenším pro Američana: z 15 starověkých euroasijských civilizací se 13 nacházelo podél nebezpečné seismické linie Alpsko-Himalájského horského pásu.

"Souvislost není příliš patrná, ale získané výsledky nelze ignorovat", - tvrdí důchodce.

Ze všech významných kultur se do zóny "ohnivého pásma" nedostal Egypt a Čína. A většina ostatních "se nacházela" v rozsahu 75 kilometrového pásu na hranici tektonické konvergence.

Ve skutečnosti nápad o souvislosti seismické a kulturní aktivitě není nový a existují různé teorie, které vysvětlují, proč se život v oblastech častých zemětřesení a erupcí rozvíjel s dvojnásobnou energií.

Např. v oblasti střetu tektonických desek geologické údaje potvrzují bohaté vodní rezervoáry a to nemohlo nepodpořit rozvoj usedlíků.

Nelze zapomínat ani na vulkanickou činnost, která mohla zcela ovlivnit vznik rozsáhlých úrodných půd - jako např. v Mezopotámii nebo Indii.

Američan přiznává, že nad souvislostí historie a geologie se zamýšleli vědci i dříve, a zdůrazňuje, že tak detailní a obsáhlé porovnávání údajů se zatím ale neprovádělo.

Podle slov p. Force, ani jedna z uvedených hypotéz zcela nevysvětluje zajímavou zákonitost, ale jemu velmi imponuje zajímavé "psychologické" vysvětlení v duchu Arnolda Toynbee, které předložil Geoff Bailey z univerzity v Yorku (University of York).

Britský vědec si myslí, že když lidé žili v podmínkách neustále hrozícího nebezpečí, rodiče daleko efektivněji připravovali své potomky na útrapy takového života, a že to je nakonec přivedlo k objevení nových technologií (např. architektura odolná vůči zemětřesení) a ke "konkurenceschopnému" modelu chování.

zdroj: http://sciencenow.sciencemag....