None

Top 5 technologií, které nám darovala živá příroda

Pět rostlin, na které se dnes chceme zaměřit, skutečně a podstatnou měrou podpořily technologickou revoluci a staly se tak zdrojem nových inovačních nápadů. 

Řasy (Algae) jsou jednoduché fotosyntetizující organismy, tradičně řazené mezi nižší rostliny. Ve skutečnosti jsou řasy seskupením nepříbuzných skupin organismů a jen některé z nich jsou blízké rostlinám.

Řasy (Algae) jsou jednoduché fotosyntetizující organismy, tradičně řazené mezi nižší rostliny. Ve skutečnosti jsou řasy seskupením nepříbuzných skupin organismů a jen některé z nich jsou blízké rostlinám.

V poslední době se objevuje veliké množství technologií, které jsou schopny změnit svět. Většinu z nich můžeme klasifikovat jako obyčejné šarlatánství, které nestojí ani za zlámanou grešli. Ale pět rostlin, na které se dnes chceme zaměřit, skutečně a podstatnou měrou podpořily technologickou revoluci a staly se tak zdrojem nových inovačních nápadů.

Vodní řasy a biopalivo

V závislosti na druhu lze vodní řasy využít jako potravinu, palivo, surovinu na výrobu vodíku, metanu a dokonce i biopaliva. Dnes se přepracováním vodních řas na biopalivo (Algaculture) zabývá jediný podnik na světě - PetroSun. Za rok vyrobí 4,4 miliónů galonů oleje z vodních řas. Je možné, že to zatím nezní nijak zajímavě, ale výroba se neustále rozšiřuje a roste. Tím spíš, že jako surovina pro výrobu paliva by vodní řasy mohly pomoci vyřešit spoustu problémů.

Guayule a latex

Kaučukovník (Hevea brasiliensis) je strom rostoucí v tropických oblastech. Jeho domovem je Jižní Amerika (konkrétně Amazonský prales), je však rozšířen i do oblastí ve střední Americe, v jihovýchodní Asii a ve střední Africe. Latexové mléko, které po naříznutí vytéká z jeho kůry, je výchozí surovinou pro výrobu přírodního kaučuku. Dřevo kaučukovníku se používá pro výrobu kvalitního nábytku.

Kaučukovník (Hevea brasiliensis) je strom rostoucí v tropických oblastech. Jeho domovem je Jižní Amerika (konkrétně Amazonský prales), je však rozšířen i do oblastí ve střední Americe, v jihovýchodní Asii a ve střední Africe. Latexové mléko, které po naříznutí vytéká z jeho kůry, je výchozí surovinou pro výrobu přírodního kaučuku. Dřevo kaučukovníku se používá pro výrobu kvalitního nábytku.

Guayule je pouštní rostlina, která pochází ze Severní Ameriky. Společnost Yulex zjistila, že tato nevelká rostlina - Kaučukovník brazilský může lidstvu přinést velký užitek. A v prvé řadě tím, že se z ní dá vyrobit guma. Pravda, nejpřírodnější gumu lze získat pouze z jednoho druhu "gumovníku".

Latex, získaný z guayule, je mnohem elastičtější a pevnější než tradiční latex, a kromě toho, nevyvolává alergie. Používá se ve vědě, i na výrobu zboží pro lékařské účely. Guayule je s velkou oblibou využívána jako surovina i v jiných odvětvích průmyslu, např. při výrobě barev, papíru a, dokonce i, mýdla. A protože guayule je přirozený obyvatel pouští, pěstovat ji není vůbec složité - není potřebná intenzivní zálivka. Přitom, rostlina má vysoký energetický potenciál, což ji dělá velmi zajímavou pro syntézu některých druhů etanolu a syntetického plynu.

Kukuřice a plast

Kukuřice (Zea L.) je rod jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovité (Poaceae). Český název kukuřice patří mezi novotvary vytvořené v 19. století Janem Svatoplukem Preslem.

Kukuřice (Zea L.) je rod jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovité (Poaceae). Český název kukuřice patří mezi novotvary vytvořené v 19. století Janem Svatoplukem Preslem.

Ale i když to vypadá podivně, kukuřice je něco víc, než obyčejná surovina pro výrobu popcornu nebo cukrového sirupu. Její škrob je využíván v nejrůznějších odvětvích průmyslu: od papírenství k výrobě čistících prostředků, od antibiotik k alkoholockým nápojům. Ale nejextravagantnější je výroba kukuřičného plastu, který podléhá biologickému rozkladu, tj. rozkládají jej mikroorganismy. Asi nemá cenu vyjmenovávat všechny ekologické výhody takové produkce. A ani s recyklací nebudou žádné problémy.

Lopuch a "suchý zip"

Lopuch plstnatý je hojným druhem na rumištích, skládkách, v příkopech, podél cest a polních okrajů. Roste na sušších, až čerstvě vlhkých, živinami bohatých, neutrálních až bazických půdách. Častý je také na různě ulehlých antropogenních substrátech.

Lopuch plstnatý je hojným druhem na rumištích, skládkách, v příkopech, podél cest a polních okrajů. Roste na sušších, až čerstvě vlhkých, živinami bohatých, neutrálních až bazických půdách. Častý je také na různě ulehlých antropogenních substrátech.

Zdrhovadlo - "suchý zip", či jak ještě bývá nazýván - velkro (Velcro), vynalezl v roce 1941 George de Mestral poté, co na jeho oděvu uvízlo několik semen z rostliny. Dnes jeho nápad získal nejširší uplatnění. "Suchými zipy" jsou vybaveny nejen oděvy dospělých a dětí, ale i kosmické skafandry astronautů. A víte, že každá kosmická loď je dnes vybavena více než 250 metry velkra? Zdrhovadla "velkro" jsou pevná a trvanlivá, nehledě na to, že je lze vyrábět i z recyklovaných materiálů.

Lotos a nanotechnologie

Lotos (Nelumbo) je tropická vodní rostlina podobající se leknínům. Lotosový květ byl a je v řadě náboženství posvátnou květinou a důležitým symbolem. Uctívali ho staří Egypťané, dodnes ho ctí Indové i buddhisté.

Lotos (Nelumbo) je tropická vodní rostlina podobající se leknínům. Lotosový květ byl a je v řadě náboženství posvátnou květinou a důležitým symbolem. Uctívali ho staří Egypťané, dodnes ho ctí Indové i buddhisté.

Bez ohledu na to, že lotos kvete v kalné a špinavé vodě, samotné květy lotosu jsou panensky čisté. Jejich okrouhlé listy mají tu zvláštní schopnost, že voda se z jejich povrchu skutálí a odnáší s sebou nečistoty a prach. Tato vlastnost rostliny dostala název Efekt Lotosu. Mikroskopické struktury listu zadržují vzduch, důsledkem čeho při sebemenším náklonu se kapky vody skutálejí z hladkého povrchu listu a čistí jej. Tento nápad, rovněž čerpaný z živé přírody, se stal základem pro výrobu samočistících povrchů.

zdroj: http://cleantechnica.com/2008...

Související články

Články z rubriky Technologie,

« Fotosyntéza Umělá biointeligence »
None