Dárky – jednoduchý recept na štěstí

Psycholožka Elizabeta Dunnová (Elizabeth Dunn) a dvě její kolegyně z Univerzity Britská Kolumbie (University of British Columbia) ve Vancouveru zadaly 630 Američanům tři jednoduché otázky a zjistily, jak se mají utrácet peníze, aby byl nakonec člověk šťastný.

Psycholožka Elizabeta Dunnová (Elizabeth Dunn) a dvě její kolegyně z Univerzity Britská Kolumbie (University of British Columbia) ve Vancouveru zadaly 630 Američanům tři jednoduché otázky a zjistily, jak se mají utrácet peníze, aby byl nakonec člověk šťastný.

Ty tři otázky mají takové znění:

• Kolik peněz ročně vyděláte?
• Jak své peníze utrácíte?
• Jak moc se cítíte šťastnými?

Ukázalo se, že čím víc lidé utrácejí pro své příbuzné, přátele a na dobročinnost, tím jsou šťastnější.

Vědci už dávno věděli, že štěstí a peníze jdou životem ruku v ruce. Takže v průměru, čím více člověk dostává, tím je šťastnější (ale neplatí to vždycky a pro lidi, kteří vydělávají více, než na to nejnutnější).

Tímto výzkumem bylo zjištěno, že kolem 10% pravidelného měsíčního rozpočtu respondentů je vynaloženo na tak zvané "prosociální výdaje". V prvé řadě jde o dárky blízkým a známým, ale také o různé příspěvky na dobročinnost.

Celková výška výdajů se nijak neshodovala s úrovní "štěstí", ale zato "prosociální výdaje" mu naprosto odpovídaly. Podle psychologů, dolar, který byl utracen pro někoho druhého, svým významem odpovídal ještě jednomu dolaru ve výplatě navíc.

V druhém stádiu experimentu vědci porovnali, jak moc bylo šťastných 16 lidí z velké bostonské společnosti do a po poskytnutí bonusu za podíl na zisku podniku (od tří do osmi tisíc dolarů). Pak vědci zjišťovali, jakou část neočekávaného dodatečného výdělku utratili pro jiné lidi. A znovu se ukázalo, že šťastnější byli ti, kteří podstatnou část bonusu "darovali" jiným.

Aby byly rozptýlené i poslední pochyby, Dunnová se svými kolegy realizovala třetí anketu. Chtěla zjistit, co je prvotní: šťastní lidé utrácejí pro své přátelé více peněz, anebo jsou šťastní jenom proto, že utrácejí.

Aby byl experiment jednoznačný, psychologové jednoho rána rozdali 46 studentům vysoké školy obálky s pěti - i dvacetidolarovými bankovkami a navrhli jim, aby peníze utratili buď pro sebe, anebo pro své přátele. Uhádněte, kdo byl šťastnější. Jistě že ti druzí. Přitom úroveň spokojenosti nijak nesouvisel s množstvím utracených peněz.

"Nemluvíme o takových zástupcích lidského pokolení, jakým je Bill Gates, který dává na dobročinné účely milióny, - poznamenala Elizabeta. Každý může "dát" trochu peněz někomu jinému a být o něco šťastnějším".

Článek E. Dunnové a jejich spolupracovníků vyšel v časopise Science. Čtěte také tiskovou zprávu univerzity.

Je zajímavé, že podle údajů Centra pro dobročinnost Univerzity v Indianě (Center on Philanthropy, Indiana University), mezi méně zajištěnými a dokonce strádajícími lidmi je dobročinnost daleko více rozšířená, než mezi boháči. Čím více člověk dostává peněz, tím více si je střeží. V každém případě není jasné, co u toho cítí chudí lidé.

Tak nebo onak, jiné národní dotazování svědčí o tom, že dobrovolné finanční oběti - nejsou tím nejdůležitějším faktorem, který by určoval štěstí Američana. A co už říct o jiných státech.

zdroj: http://www.nature.com/news/20...