None

Zvuky můr netopýři matou

Netopýři - absolutní zmatek a libovůle! To, co se nám v životě přihodí, to jsou jen drobnosti. Jen se podívejte, co se děje v živé přírodě! Tam je každý drobeček připraven kohokoliv zmást. Tentokrát se dozvíte o plagiátu, který využívají bezradní přástevníci, aby se zachránili před netopýři.

Infračervený snímek netopýra, který se právě chystá spolknout nešťastného motýlka. Článek jsme vybavili černo-bílými snímky, protože téma požírání slabšího silnějším jedincem je velmi kruté – i když ne vždy se to podaří

Infračervený snímek netopýra, který se právě chystá spolknout nešťastného motýlka. Článek jsme vybavili černo-bílými snímky, protože téma požírání slabšího silnějším jedincem je velmi kruté – i když ne vždy se to podaří

Netopýři ovládají dokonalé lovecké umění. Pokud se ale netopýři živí zvířectvem, tak je to obvykle ten nejmenší jedinec. Například, různé druhy motýlků.

Co může být tak neodolatelné na můře – tak to je záhada. Existují ale vědci, kteří jsou připraveni zasvětit celý svůj život této nevzhledné havěti. K nim patří i dva biologové z univerzity ve Wake Forest (Wake Forest University — WFU) - Jesse R. Barber a William E. Conner (William E. Conner).

Infračervený snímek netopýra, který pojídá motýlka, nevydávající zvuky. Pro přesnost experimentu, a nikoliv ze sadismu, motýlek byl přivázán k niti

Infračervený snímek netopýra, který pojídá motýlka, nevydávající zvuky. Pro přesnost experimentu, a nikoliv ze sadismu, motýlek byl přivázán k niti

Motýlci mají schopnost poslouchat křik netopýrů, aby se zachránili před sežráním. Ale zjistilo se, že z téhož důvodu mají schopnost zvuky i vydávat.
Pozorováním motýlků-medvědic (představitel čeledi Arctiidae), vědci zjistili, že tento hmyz je schopen obelstít svého úhlavního nepřítele. Když přástevník uslyší ultrazvukové signály netopýrů, okamžitě pochopí, že se během chvilky může stát lehkou kořistí a zahynout, a proto okamžitě přijímá speciální opatření.

Tady netopýr přilétá k molu, který vydává nepříjemný zvuk, otevírá ústa, a pak si to rozmyslí a uletí

Tady netopýr přilétá k molu, který vydává nepříjemný zvuk, otevírá ústa, a pak si to rozmyslí a uletí

V takové situaci by nešťastnému hmyzu jistě stálo za to zamaskovat se, anebo se alespoň rychle schovat. Ale ne, přástevník místo toho říká: «Nazdarek! Já jsem tady!» Říká to samozřejmě ne slovy, ale ultrazvukovým signálem – praskáním, které vydávají párovými orgány a které pracují na principu činelů. Vědci pořídili zpomalený záznam tohoto zvuku – nechutná podívaná, ale podívejte se (soubor MOV, 7,21 MB).

S tímto podivuhodným fenoménem Barber pracoval poslední čtyři roky. A dospěl k následujícímu: netopýři často nejedí přástevníky. Vědec to považuje za neobvyklý jev, protože tito motýlci jsou velmi chutní – jak sám řekl. Asi budete souhlasit, že toto tvrzení je poněkud zvláštní...

Ještě záhadnější je to, že jinými motýlky, kteří vydávají zvuky, se netopýři živí selektivně a jedí některé jejich «nemluvné» příbuzné druhy. Neméně udivující je i to, že se jedná o hmyz stejného zevnějšku – v krajním případě alespoň podobných rozměrů.

Motýli dostali jméno medvědice díky jejím chlupatým housenkám (takové, jaké vidíte na snímku). I když samozřejmě srovnávat je s medvědem můžeme jen s velmi bujnou fantazií

Motýli dostali jméno medvědice díky jejím chlupatým housenkám (takové, jaké vidíte na snímku). I když samozřejmě srovnávat je s medvědem můžeme jen s velmi bujnou fantazií

Když si biologové začali uvědomovat, že se děje něco divného, přistoupili k experimentům. Vzali červeného, promiňte, červené (Lasiurus borealis) a velké hnědé (Eptesicus fuscus) netopýři. Tito živočichové vyrostli daleko od světských nástrah (tj. v laboratoři) – to proto, aby se u nich nevyskytly formy chování, získané v divoké přírodě, které by mohly ovlivnit výsledky bádání.

Pak začali vědci natáčet na video (v infračerveném pásmu, protože vše probíhalo ve tmě) proces lovu netopýrů a motýlků-medvědic, a pro každý případ nahrávali vše, co je při tom slyšet.

Netopýři, jako důsledek určitého tréningu, začínají chápat, že nechutné motýlky lze už zdaleka rozeznat podle zvuku a nemusí k nim tedy ani přilétat a plýtvat tak silami, časem a nervy. Přesto, jak bylo z anylýz zvukových záznamů zjištěno, sledovaní motýlci, kteří patří k různým druhům, «zpívají» různě. Proto odlišit signál chutného motýlka od odporného nedělá netopýrovi žádný problém.

Jesse Barber osobně. Ze spokojeného výrazu lze usoudit, že našel vynikající místo pro nový experiment

Jesse Barber osobně. Ze spokojeného výrazu lze usoudit, že našel vynikající místo pro nový experiment

А Arctiidae toho plně využívají a vydávají zvuky, ale ne ty «své». Jejich ultrazvukové signály se přesně shodují se signály nechutnajících motýlů, jako například Cycnia tenera, kterého slušný netopýr jíst nikdy nebude. Jedním slovem – je to plagiát. Ale záchranný: netopýr, aby neriskoval, vzdává se útoku a odlétá pryč.
Můžete se podívat na některé videozáznamy, které byly pořízeny během těchto experimentů. Tady (soubor MOV, 587 kB) netopýr jí motýlka, který nevydává zvuky a tady (soubor MOV, 554 kB) se motýlka, který vydává «křik» charakteristický pro nechutnající druh, vzdává. Všechno, včetně zvuku, je 10 krát zpomaleno.

O podrobnostech tohoto objevu vědci pojednávají v článku, který vyšel v «Přelíčení Národní akademie věd» (PNAS).

Jedna z medvědic druhu Euchaetes egle, který používá zvuky jiných nechutnajících druhů. Nic se nedá dělat, v barvě

Jedna z medvědic druhu Euchaetes egle, který používá zvuky jiných nechutnajících druhů. Nic se nedá dělat, v barvě

Tato historie je podobná té, ve které jiní motýli napodobují zevnějšek motýlů, kteří mají pro mnohé predátory odpornou chuť. A tím se tento hmyz zachraňuje před smrtí. V našem případě dochází ne k vizuální, ale ke zvukové mimikry, ale se stejným výsledkem.

Barber řekl, že řada vtipných příhod potvrzuje to, že podobné zvukové imitace mohou použít i takoví živočichové, jako jsou hadi, sovy nebo včely.

A jaké «vtipné příhody» měl konkrétně na mysli, to už nesdělil. Ale slíbil, že v jeho dalších výzkumech se bude snažit zjistit, jak zvuková mimikry pomáhá přežívat zvířatům. Budeme mu přát hodně úspěchů.

Související články

Články z rubriky Planeta, přiroda, Vynálezy,

« Tajemství dna Makak a ideje »
None