Zvířata cítí pach nebezpečí

Drobounké klubíčko nervových zakončení je schopno zachytit chemické sloučeniny, které zvířeti signalizují blížící se nebezpečí. Dokonce, i právě narozená myš je schopná zavětřit feromony, které vycházejí z těla jejího druhu, když pociťují strach.

Všichni savci jsou schopni cítit pach hrozícího nebezpečí, tvrdí skupina vědců z univerzity v Lausanne (Université de Lausanne), když objevila u myší specifický senzor. Drobounké klubíčko nervových zakončení je schopno zachytit chemické sloučeniny, které zvířeti signalizují blížící se nebezpečí. Dokonce, i právě narozená myš je schopná zavětřit feromony, které vycházejí z těla jejího druhu, když pociťují strach.

Už dlouho se ví, že mnoho rostlin i zvířat neuvědoměle tyto látky vypouštějí v okamžiku hrozícího jim nebezpečí, tímto způsobem se živočichové vlastně vzájemně varují, např. před dravci. Ale donedávna nikdo nevěděl, který orgán tyto "pachy" zaznamenává.

Skupina pod vedením Marie-Christine Broilletové (Marie-Christine Broillet) téměř čirou náhodou zjistila, že za vše může tzv. nervový uzel Grunberga (Grueneberg ganglion), objevený už v roce 1973.

"Tento nervový uzel je jediný podsystém čichového systému, který funguje od narození. Nejprve jsme si mysleli, že jej mláďata potřebují, aby našla matčiny bradavky", - vypráví Broilletová.

Ale po bezpočtu testů vyšlo najevo, že toto "nervové klubíčko" nějak souvisí s přenosem signálu nebezpečí.

Ve druhé polovině výzkumu vědci porovnávali, jak reagují na feromony nebezpečí myši, kterým uzel Grumberga funguje normálně a ty, kterým jeho funkčnost byla narušena.

Rozdílné výsledky překvapily samotné biology: obyčejná myš se okamžitě natěsnala do rohu průzračného boxu a trnula hrůzou, i když ve stejném okamžiku "pozměněná" myš pokračovala v chůzi po kleci, jako by se nic nedělo. Přičemž obě skupiny hlodavců mohly v kleci najít sušenky, tj. "vypnut" byl ne celý čichový systém. Podívejte se na video na této stránce.

Autoři projektu, publikovaném v časopise Science, uvádějí, že umístění senzoru na konečku nosu s obsahem od 300 do 500 buněk jej činí ideálním instrumentem pro rychlé určování zvláštních feromonů ve vzduchu.

Nervový uzel Grunberga mají hlodavci, kočky, primáti i lidé. A i když se experimentu účastnily pouze myši, vědci předpokládají, že všichni tito živočichové, člověka nevyjímaje, jsou schopni pocítit "zápach nebezpečí". Přečtěte si tiskovou zprávu univerzity (ve francouzštině).

Profesor Stuart Firestein z univerzity Columbia (Columbia University) dodává, že tento objev svědčí ještě i o tom, že čichový systém není jeden celek, ale sestává z několika podsystémů.

zdroj: http://www.sciencemag.org/cgi...